Merkur
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Merkur
Fakta a údaje : průměr : 4878 km
prům. vzdálenost od Slunce : 57 910 000 km
rychlost oběhu kolem Slunce : 47,89 Km/s
oběh Slunce: 87,97 dnů
hmotnost : 20x menší než Země
prům. hustota : 5,5x více než voda
povrchová gravitace : 3x menší než na Zemi
teplota na povrchu : -180°C až +430°C
Většina lidí a to i astronautů nikdy v životě planetu Merkur neviděla. Důvodem není snad to, že je Merkur nejbližší planetou Slunce a není tak nikdy vzdálen od oslnivému slunečnímu jasu. Lze ho totiž krátce zahlédnout za soumraku - buď ihned po západu Slunce nebo bezprostředně před východem. Pozorování Merkuru velmi ztěžuje rychlost , kterou planeta pod vlivem velké přitažlivosti Slunce obíhá.
K Merkuru byla zatím poslána jen jedna sonda - Mariner 10, která vyfotografovala a prozkoumala kráterovitý, nehostinný a zdrcující svět, nápadně připomínající náš Měsíc. Vědci byli překvapeni zjištěním sondy M10 : Merkur má magnetické pole, i když 100x slabší než Země. Na Zemi to způsobuje rychle otáčení elektrických proudů v železném jádru. Merkur se však kolem své osy otáčí pomalu - a tak nelze generovat elektrické proudy. Zbývá jediné vysvětlení - magnetismus Merkuru je důkazem existence obrovského železného jádra uvnitř planety.
Merkur má tedy obrovské jádro ze železa a niklu je pokryto skalnatým pláštěm a kůrou. Planetu obaluje velmi tenká atmosféra, jedna kvadriliontina zemské ,obsahující z 80% vodík a helium a z 15% kyslík.
Merkur má krátery zjizvenou tvář, neboť byl v dávných dobách vzniku sluneční soustavy intenzivně bombardován. Asi před 4 miliardami let byl Merkur bombardován vesmírnými troskami, které zanechali na planetě nepočitatelné množství kráterů které jsou patrné dodnes, protože Merkur, podobně jako náš Měsíc, nemá takovou atmosféru, aby krátery zarovnala.
Jak postupně bombardování přestávalo, jádro se ochlazovalo a tím i smršťovalo. Zmenšilo se v průměru asi o 4 km, a proto planetě současná kůra "nesedí" a je pro ni doslova příliš velká. Tím se povrch zkrabatil a vznikly dlouhé, zvrásněné horské hřbety, i několik km vysoké, které křižují kráterovitý terén.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát