HUMANISMUS A RENESANCE V ČESKÉ LITERATUŘE
HUMANISMUS A RENESANCE V ČESKÉ LITERATUŘE
Český humanismus a česká renesance
První ojedinělé náznaky renesance se objevili za vlády Karla IV. (Petrarca). Kolem 14. st. a poč. 15. st. převládají v Čechách husitské myšlenky a války. Renesance se rozvíjí teprve později - první náznaky v konci 15. a hlavně v 16. st., kdy dochází k velkému rozvoji české literatury => zlatý věk českého písemnictví.
Jan z Rabštejna - první průkopník u nás v 15. st., měl humanistické myšlenky, byl katolickým knězem, stál na straně Jiřího z Poděbrad
Dialogus - napsán latinsky, je adresován italskému právníkovi, dopis má právnický charakter. Obsahuje rozhovor mezi třemi šlechtici. Každý je stoupencem jiného názoru. Nabádá všechny strany ke smíru.
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic - vyjadřoval svůj vztah k současnému soudobému dění v zemi, byl hodnostář u královského dvora, shromáždil knihovnu, básně psal latinsky, měl živý vztah k soudobému dění, otázky života lidu ho nezajímaly.
Viktorín Kornel ze Všehrd (1460 - 1520), národní humanismus český je spojen s tradicí utrakvistickou a se vzdě-lanci z prostředí měšťanského, humanismus poznal na studiích, znal učení Chelčického, původně psal latinsky. Koncem 15. st. začíná psát česky - překlad původně řeckého spisu, ale přeloženého už do latiny. Hodně překládal, naučná literatura - cestopisy, kroniky. Obdivoval český jazyk, byl právník.
Knihy o napravení padlého - v předmluvě zdůrazňuje, aby český vzdělanec nepracoval v oblasti latinské litera-tury. Vytyčil program českého humanismu - čeština, aby se propracovala na úroveň klasické latiny .
Knihy devatery - zkrácený název, podporoval měšťanstvo v zápase, který vedlo se šlechtou v boji o vliv v zemi
O právech, o sůdiech i o dskách země české
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - aktivní účastník povstání českých stavů (1618 - 1621), byl popraven na Staroměstském náměstí, byl všestranně vzdělaný, sečtělý v literatuře historické a zeměpisné, procestoval Itálii, skládal hudbu, kreslil. Měl panství na hradě Pecka. R. 1608 napsal knihu obsahující časté odbočky a citáty.
Cesta z království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dále do Egypta
Václav Hájek z Libočan (+1553), byl původně knězem podobojí, přestoupil ke katolictví, život prožil v soudních sporech
Kronika česká - nejznámější, nejpopulárnější, začíná příchodem Čechů do Čech a končí rokem 1527. Pracoval na ni asi 6 let, katolická tendence je patrná, přinášela informace o předbělohorské době, vynikala autorova básnická obraznost, dramatické vyprávění a svěží jazyk. Stala se výchozím materiálem pro další literáty - Palacký (Dějiny národu českého)
Duchovní píseň - texty vznikaly na motivy lidových písní, českobratrské písně - utrakvisté a příslušníci jednoty.
Zábavná literatura - opisuje povídky o Alexandru Velikém, překlady italské renesanční literatury (Dekameron, Sonety Lauře)
Roste zájem o literaturu, opisují se knihy - pomalé a nákladné, šíří se knihtisk - Gutenberg (pol. 15. st. - první inkunábule v Čechách - Trojanonská kronika - vytištěna v Plzni v 70. letech 15. st., Ezopovi bajky, satira Podkoní a žák.)
Jan Blahoslav (1523 - 1571), pocházel z měšťanské rodiny, už od mládí měl velký zájem o kulturu a vzdělání, byl nadaný - studoval univerzity v zahraničí (Německo - Wittenberg), práce pro Jednotu bratrskou - pečoval o archív, byl biskupem, písařem a jazykovědcem. Rozšiřoval humanistickou vzdělanost, podporoval ji svými pracemi, v Jednotě bratrské prosazoval vzdělanost pro lidi. Stal se zakladatelem archívu Jednoty bratrské, shromažďuje prameny k dějinám od založení jednoty - Akty Jednoty bratrské - 8 svazků. Smysl a cit pro jazyk český ukázal jako překladatel Nového zákona z latiny - úspěšný překlad, stal se součástí Kralické bible.
Gramatika česká - spis není mluvnice, je to soubor postřehů a pozorování v oblasti českého jazyka a kultury
Filipika proti misomusům - napsána na podporu vzděláni, názor na nutnost vyššího vzdělání v jednotě bratrské. Filipika = vášnivá řeč, útočná proti nepřátelům - misomusům = nepřátelé vzdělanosti. Člověk by se měl nejdříve vyučit řemeslu, které později bude vykonávat. Ne, aby někdo dělal to, čemu vlastně doopravdy vůbec nerozumí. Jak by mu asi zákazník poděkoval?)
Muzika - napsána na podporu vzdělání, kniha hudební teorie, opíral se o latinské knihy, definoval pojem slabičné délky, návrhy při skládání písňových textů, připisoval dlouhým notám dlouhé slabiky.
Daniel Adam z Veleslavína (1546 - 1599), vzdělaný člověk, nestal se spisovatelem, vystudoval pražskou univerzi-tu, učil na ní historii, oženil se s dcerou pražského tiskaře Jiřího Melantricha, zanechal povolání profesora historie, věnoval se podnikání, byl odměněn šlechtickým titulem, stal se tajným příznivcem Jednoty bratrské, tisknul pře-klady, popularizoval vzdělání, sám knihy jenom jazykově upravoval, vychovával žáky => zvýšení kultury jazyka u nás
Kalendář historický - nejpůvodnější práce, vycházel ze své osobní práce.
Jan Zlatoústý
Knihy o napravení padlého
Václav Vratislav z Mitrovic - Cíl českého humanismu: rozvíjet schopnosti jedince. Cestu k tomu viděl ve vzdělání. Vrchol humanistického myšlení je dílo J. A. Komenského.
Příhody Václava Vratislava z Mitrovic - obsahuje touhu po poznání, které pak sdělí ostatním lidem a velice podrobný popis. Mladý hoch se svými druhy je zadržen pro zradu, ale záhy opět vykoupen a zpravil o všem lid.
Bible kralická - 2. pol. 16. st.
nový překlad bible, obsahuje Blahoslavův překlad Nového zákona, na díle pracovalo 9 bratrských učenců, Starý zákon - překlad z hebrejštiny, řecké, latinské a české překlady. Bible vycházela v Kralicích na Moravě v 6-ti svaz-cích od r. 1579 - mnoho vysvětlivek a textových poznámek, poslední 6. díl - Blahoslavův Nový zákon, doznal jen malých úprav, později bible vydána v jednom svazku. Je to doklad vyspělosti českého knihtisku a grafického umě-ní. Překlad - čistý a jasný, poznámky srozumitelné, lidový původ překladatelů, těsný styk s lidem a znalosti jeho řeči. Jazyk Bible kralické vedle jazyka spisů Veleslavínových - vzor literárního jazyka. Na Slovensku se udržel až do rozvoje spisovné slovenštiny jako tzv. bibličtina.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT