Globální problémy lidstva.místa napětí a bojů
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Globální problémy lidstva, součastná ohniska napětí a konfliktů, globalizace
Globální problémy lidstva:
· hrozby válek ozbrojení jednotlivých států
· skleníkový efekt
· AIDS
· kácení deštných pralesů
· chudoba, hlad, povodně, zemětřesení, vulkanická činnost, sucha,
· rasismus
· odlišné náboženství
Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. Globalizační proces je přirozený, nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný. Vždyť k podobným posunům docházelo i v minulosti - z lokální úrovně na regionální, z regionální úrovně na národní. Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Globalizací dochází k posunu organizace a integrace systémů výroby, směny a spotřeby z národní na globální úroveň, nebo lépe řečeno k přidání globální úrovně organizace a integrace ke stávajícím národním, regionálním a lokálním systémům, a to včetně jejich vzájemného vertikálního propojení. Termín globalizace označuje trend posunu v geografickém měřítku ekonomické integrace, ke kterému dochází zejména v posledních třiceti letech. Termín však nevyjadřuje, že již bylo dosaženo konečného stavu plně integrované globální ekonomiky.
Rámeček 1: Globální jevy, globální procesy, globální problémy a globalizace Globální jevy, procesy a problémy mohou, ale nemusí, souviset s globalizací. Existuje celá řada globálních jevů, které s procesem globalizace nemají nic společného. Mnoho fyzickogeografických jevů na planetární úrovni, jako například atmosférické či oceánské proudění, je svojí povahou globálního charakteru. Tyto jevy existují od nepaměti a s ekonomickou globalizací, která je jevem posledních desetiletí, je nepojí žádná příčinná souvislost. I mnohé sociálněgeografické a ekonomickogeografické jevy mají nadnárodní charakter. Šíření průmyslové revoluce, urbanizace či demografické revoluce v průběhu 19. a 20. století do různých oblastí světa lze považovat za globální jevy či procesy. S globalizací však mají společného jen to, že pro její rozvoj vytvořily vhodné kontextuální podmínky. Ani šíření AIDS či difuzi chřipky při pandemii v roce 1957 (Bičík 1999) nelze přímo spojovat s globalizací. Ekonomická globalizace znamená rychle narůstající množství mezinárodních cest a kontaktů, které vytvářejí vhodnější podmínky pro šíření AIDS, než kdyby byl mezinárodní systém uzavřenější, ale příčinná souvislost zde neexistuje. Některé z globálních problémů, jako například narůstání ozónové díry, nemají s globalizací přímou příčinnou souvislost. Narůstání rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi světa, pokud tento jev a proces považujeme za globální problém, je však do určité míry přímo způsobeno charakterem ekonomické globalizace, neboť zisky nadnárodních společností z výroby, lokalizované v rozvojových zemích, slouží mimo jiné ke kumulaci bohatství ve světě vyspělém (jsou rozděleny ve formě dividend akcionářům nebo znovu investovány v jiné části světa či odlišném ekonomickém sektoru). Celosvětový charakter, průběh nebo dopad některých jevů, procesů a problémů nás opravňuje nazývat je globálními; globalizačními procesy však z valné většiny nejsou, ani s nimi nemají žádný příčinný vztah. ).
Ohniska napětí a konfliktů
Součastná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv. třetím světě. Ale i na Balkáně a Kavkaze. Součastné ekonomické problémy těchto zemí, které se vymanily z různých nadvlád jsou obrovské. Nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji. Moci se zde ujímají silou již domácí uchvatitelé, pučisté, a vojáci. Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešené všech problémů a pod náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj prospěch. Tento proces končí většinou humanitární katastrofou obyvatelstva.
Nejvíce se rozmáhá zneužívání tzv. muslimského fundamentalismu, kde fanatičtí bojovníci ničí i za cenu sebeobětování, tak aby upozornily na svůj problém celý svět.
· Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky (Mosambik, Alžírsko, Egypt) ale i v dříve prosperující Keni a Súdánu.
· Velký náboženský konflikt ohrožuje Indonésii, kde po referendu pro osamostatnění bývalé portugalské kolonie Timor došlo ke krvavému napadení ze strany části vládního vojska Indonésie.
· Nyní probíhá drama unesených turistů filipínskými separatisty, kteří se chovají zvlášť hrubě.
· V Evropě jsme stále svědky nedařícího se zklidnění konfliktu v kosovu. Kde naopak nyní Albánci odmítají soužití se Srbskou menšinou. (Kosovo patří Srbsku)
· Též probíhá vnitřní konflikty Afganistanu
· Na jižním Kavkazu zavládl zelený prapor Alláhův, ale Ruská vojska nemilosrdně vývoj v Čečensku vrátila pod svou moc.Konec konfliktu je v nedohlednu, protože čečenci se stáhli do hor a zahájily „partizánskou válku.Všeobecně se stále ukazuje, že změna boha nezlepší životní podmínky obyvatelstva. Přes pomoc různých vojenských i humanitárních misí OSN se situace ve většině, takto rozvrácených lokalitách nelepší.
· Nejnovější etnický problém se rozhořel v Zimbabwe. Místní bílí farmáři jsou veterány osvobozenecké armády (černoši) vyháněni ze svých prosperujících farem za morální podpory zvoleného presidenta Mugabe, který vyzývá bílé obyvatelstvo k odchodu ze země.
· Jedním mezinárodním problémem se stal konflikt Indie a Pákistánu bojujících o sporné území mezi těmito státy- jedná se o rozdělení Kašmíru.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát