Římské umění
ŘÍMSKÉ UMĚNÍ
Architektura
Římská architektura se vyvíjela zprvu pod vlivem etruským, později řeckým. V základě se lišila od řecké architektury charakterem a principy, ale i druhy a typy, technikou a materiálem. Proti řecké architektuře článkové a exteriérové byla římská architektuta bloková a interiérová, proti řeckému architrávovému principu stál římský archivoltový princip, proti sloupořadí s kladím plná zeď s pilířem a klenbou. Římané rozhojnili druhy a typy, při čemž používali různých druhů kamene - (tuf, travertin, mramor), pálených cihel a betonu (cement s pískem a úlomky kamene a cihel) a zdokonalili stavební techniku. Od Řeků převzali stavební řády, od Etrusků toskánský sloup, sami vynalezli pouze kompozitní hlavici (spojení hlavice iónské a korintské)
Římská BAZILIKA 
- světská funkce, sloužila jako soudní budova ( odtud název basileos=řec.                                         
   král, velekněz a soudce) a 
- tržnice 
- stála obvykle na fóru, podélná pravoúhlá stavba o lichém počtu lodí, členěných řadami    
- sloupů nebo pilířů. Střední loď, vyšší a širší než lodě boční a zastřešená sedlově, vybíhala v   
   apsidu s vyvýšeným místem pro soudního úředníka a byla osvětlena okny nad bočními                     
   loďmi s pultovou střechou
- Porcia - 184 př. n .l. , Iulia a Aemilia - 2. stol. př. n. l., nejlépe zachovaná Konstantinova   
  bazilika - 310 n. l. , trojlodí, střední loď s křížovou klenbou, boční s valenými klenbami s  
  kazetami napříč
Objevovali se i rotundovité CHRÁMY - př.Sibylin chrám v Tivoli, v korintském slohu,                    
                                                                  stojící na vysokém pódiu, s dvěma velkými oblouky                   
                                                                  po obou stranách vchodu
TERMY - patřily k největším a nejmohutnějším římským stavbám, kromě lázeňských                     
                 místností  tu byly čítárny, knihovna, přednáškový sál, divadelní sál, tělocvičny,            
                 hřiště, kolonády, obchodní stánky, otevřená nádvoří a parky, sochy a malby(fresky 
                 a mozaiky) doplňovaly uměleckou výzdobu.
               - v Římě bylo 11 velkých terem a 1000 malých lázní
-	nejrozsáhlejší postavil Caracalla - pro 3000 lidí  a Diocletianus
-	
AMFITEÁTRY - gladiátorské hry, štvanice zvířat, artistické produkce - NAUMACHIE           
                             (námořní bitvy)
                           - v Římě 5 - největší Vespasianův ( ve stř. nazývaný Koloseum, pojal 45000 
                              lidí)
                           - amfiteátry se zachovaly také v Pompejích, Veroně, Pule, Arles, Nimes,    
                              Fréjus a Budapešti
CIRKUS - půdorys protáhlého obdelníku s jednou stranou půlkruhově uzavřenou
                - pro jízdní závody, koň. dostihy, sport. hry, art. produkce, triumf. slavn.
                - nevětší Circus Maximus - 80 000 diváků
DIVADLO - scaena - obdélná patrová budova v pozadí jeviště byla členěna sloupy a  
                                    výklenky a zdobena sochami
                   - proscaenium - jeviště - nižší a hlubší než řecké
                   - orchestra - sloužila za hlediště pro vznešené diváky
                   - průčelí bylo zdobeno arkádami a představenými sloupy
                   - 1. stálé kamenné divadlo - Pompeius, 55. př. n. l., Marcellovo divadlo
                      pro 30 000 diváků , Flaviovo divadlo
CÍSAŘSKÉ PALÁCE - stavěly se na Palatinu ( pahorek v Římě ) ( Hadrianova vila v Tivoli)
VÍTĚZNÉ OBLOUKY A SLOUPY - brána s jedním nebo třemi průchody, atika(horní hranolová nástavba) nesla dedikační nápis, průčelní i boční stěny zdobily reliéfy s válečnými výjevy. V Římě oblouk - Titův - r.80, jeden oblouk, Septimia Severa - r.203, 3 oblouky, Konstantina Velikého - r.312, největší z nich, 3 oblouky
Sloup - Traianův - r.113, hranolová komora s císařskou zlatou urnou jako podstavec, na něm mramorový sloup s dórskou hlavicí, vysoký 38m s vnitřním točitým schodištěm na vrcholu bronzová socha císařova nahrazena roku1578 sochou Sv. Petra, Marca Aurelia - r.180, vysoký 30m, na vrcholu bronzové sousoší císaře s manželkou bylo v 16. stol. nahrazeno sochou Sv. Pavla  
Monumentálními stavbami, obvykle centrálního typu, byla císařská MAUZOLEA (náhrobky) Augustovo na Martově poli a Hadrianovo na pravém břehu Tibery. Vynikajících výsledků dosáhli v UŽITKOVÉM STAVEBNICTVÍ - postavili na 90 000km vydlážděných silnic, vybudovali viadukty (mosty - most Fabricius - 62 př. n. l.), akvadukty (vodovody)   a kanály (cloaca maxima, hlavní kanál římský - 6. stol. př. n. l.)
ŘÍMSKÝ DŮM - převzal etruský typ atriového domu (pravoúhlé atrium s krbem a výklenkem pro sošky domácích bůžků lárů, s otevřeným světlíkem ve stropě, pod ním pravoúhlá nádrž na dešťovou vodu, okolo atria řada ložnic, jídelna a pracovna, vzadu kuchyně a koupelna, za domem zahrada, do patra vedlo schodiště), ale od 2. stol. se k němu připojoval řecký peristyl (sloupový ochoz) s obytnými a hospodářskými místnostmi , z atria se stal reprezentační sál. Bohatí Římané měli v domech nástěnné malby, mozaikové podlahy, štukované nebo kazetované stropy a sochy. V císařské době se v Římě a velkých městech stavěly až čtyřposchoďové činžovní domy pro lidové vrstvy.
Sochařství
Vliv realistického sochařství etruského, později řeckého a helénistického (od 2. stol. př. n. l.) Z tohoto období se dochovaly hlavně PODOBIZNY (hlava, bysta, postava v životní velikosti, jezdecká socha), bronzové sochy  Řečníka a Bruta jsou ještě etruská díla. Období císařské (31 př. n. l. - 476 n. l.) představuje vrcholné polohy římského sochařství (1. stol. př. n. l. ) a jeho pozvolný úpadek ( od 2. pol. 2. stol. n. l.), který ve 14. stol. vyústil v abstraktní schematismus. HISTORICKÝ RELIÉF - líčící skutečné události z vítězných válek, sochy BOHU tvořily pouze menšinu.
-	technika skulptury (kamenictví - mramor i barevný, glyptika - řezba drahokamů a polodrahokamů - kameje a gemny)
-	plastiky (keramika, bronz, kovotepectví, štuk)
-	i sochařství dekorativní
Vláda císaře Augusta - zlatá doba pro sochařství
Socha Augusta z Primaporty - císař jako vojevůdce pronáší řeč k vojákům, 5. stol. př. n.l. 
Reliéfy na Ara pacis Augustae (Augustův oltář míru) - r.13 - 9 př. n. l. 
TRAIANUV SLOUP - došlo k syntéze klasicizmu a iluzionizmu - r.13, mramor, výjevy z války z Dáky
Reliéfy vítězného sloupu MARCA AURELIA - po r. 180, výjevy z válek s Markomany a Kvády, pásy nad sebou
Z galerie císařských podobizen vynikají hlavy plešatého Vespasiana, energického Traina, Marca Aurelia s plnovousem, drsného Caracally, civilního Diocletiána.
Z jezdeckých pomníků se dochovala pouze socha Marca Aurelia (ve středověku byla omylem považována za podobiznu Konstantina Velikého, proto pomník nebyl zničen)
Drobné sochařství - diptycha ze slonoviny, destičky pokryté voskem, do něhož se rylo písmo, přední strana zdobena reliéfem
Malířství
-	působení etruského a helénistického malířství
MONUMENTÁLNÍ malba - freska, mozaika, enkaustika
DESKOVÁ - tempera, enkaustika
KNIŽNÍ - tempera nebo kvaš
Nejvíce památek se dochovalo z malby nástěnné, kterou lze sledovat od 3. stol. př. n. l. 
Vývoj římské malby lze rozdělit do čtyř tzv. pompejských slohů (podle vykopávek v Pompejích)
PRVNÍ pompejský sloh - poslední čtvrtina 2. stol. př. n. l. - 2. pol. 1. stol. př. n. l. 
= INKRUSTAČNÍ - malbou napodobuje vykládání stěn barevnými kamennými deskami, někdy i dřevem, členění zdi na sokl, vlastní stěnu s obdélnými poli a přístropní pás převzali Římané z helénistické architektury
DRUHÝ pompejský sloh - 2. čtvrtina 1. stol. př. n. l. - 1. čtvrtina 1. stol. př. n. l.
=ILUZIONISTICKÝ - vytvářel iluze skutečné architektury malovanými sloupy nebo pilastry s kladím a zdánlivými průhledy do sloupových síní, které klamně prodlužovaly vlastní interiér, nebo do krajiny, v polích vyšetřených na zdi mezi sloupy nebo pilastry byly figurální obrazy na mytologické náměty nebo krajiny - př. Dům mystérií v Pompejích s výjevy zasvěcovacích obřadů na pozadí charakteristické pompejské červeně. Strop býval zdoben štukem, rozčleněn na geometrická pole s figurální nebo ornamentální výplní.
TŘETÍ pompejský sloh - z doby císařské 1. pol. 1. stol. - kombinoval iluzionistický sloh s dekorativními plochami vyplněnými útlým naturalistickým ornamentem podle přísné symetrie
=ORNAMEMTÁLNÍ  (ORIENTALIZUJÍCÍ) - vznikl v Alexandrii v Egyptě
ČTVRTÝ pompejský sloh - za císaře Nerona , 3. čtvrtina 1. stol. n. l. - charakterizujeme jako "barokní", jelikož vystupňoval iluzionizmus, bujnou fantazií překonával tektonickou logiku architektury a používal v nadměrném množství ornamentů a efektů uměleckého řemesla (kovové kandelábry, zlacené tyče) -Zlatý dům Neronův v Římě, Dům Vettiů v Pompejích
Knižní ilustrace navázala na helénistický typ svitku, od 4. stol. převládl jako typ knihy KODEX - skládaný z pergamenových kvaternů a kviternů, obraz se odloučil od textu, některé výjevy se sdružovaly v cykly, jednotlivé obrazové motivy byly spojovány v jediný kompoziční celek - dva vergiliovské kodexy ve vatikánské knihovně
Užité umění
-	kovotepectví, zlatnictví - vázy ze stříbra s reliéfní dekorací, zlaté šperky a medaile, řezání gemm a kamejí z drahokamů a z polodrahokamů (Velká kamej francouzská, kamej vídeňská),
-	pečetěná keramika červeně glazovaná s raženými vzory, vyvážená do Egypta a Sýrie 
      
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT