ČESKÁ PRÓZA A POEZIE PO R. 1945
ČESKÁ PRÓZA A POEZIE PO R. 1945
Období 1945 – 1948 – oslava vítězství Rudé armády, varování před další válkou, nebezpečím, fašismem, rasismem a nacionalismem.
Období února 1948 – polovina 50. let. Komunistický převrat – dostali se do čela vlády, stalinský kult osobnosti, vliv sovětského svazu, všechno podřízeno pouze komunistické straně, literatura pouze oficiální a budovatelskou tématikou, hlavní hrdina je dělník. Vykonstruované politické procesy, nejvíce proti letcům druhé světové války.
Období od poloviny 50. let – 1968 – postupné uvolňování vyvrcholilo Pražským jarem 1968, 21. Srpna 1968 – vstup spojeneckých vojsk – totalitní moc, nadvláda komunistů, konec svobodného vývoje.
Poezie 2. pol. 50. a 60. Let
Reakce na válku – radost z nově získané svobody
František Halas
„Barikáda“, „V řadě“ – sbírka
Vilém Závada
„Povstání z mrtvých“ – sbírka
Jaroslav Seifert
„Přilba hlíny“ – sbírka
František Hrubín
„Chléb s ocelí“, „Jobova noc“ – sbírky
Obavy o budoucnost
František Hrubín
„Hirošima“, „Proměna“ – sbírky
Poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti
Ivan Skála, Vítězslav Nezval aj.
Tématika rodného kraje a rodiny
Jaroslav Seifert
„Maminka“ – sbírka
Vilém Závada
Josef Kainar
Literární skupiny
„Skupina 42“ (1942 – 1948) – Jan Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný, aj. Inspirace velkoměstskou civilizací a periférií
„Ohnice“ (1939 – 1945) – K. Bednář, aj. Vliv existencialismu.
Skupina „Rudého práva“ – 1945 – I. Skála aj.
Skupina „Mladé frondy“ 1947 – F. Listopad, L. Fikar, aj. program dynamoarchismu
Skupina „Surrealistů“ (1938 – 1948) – V. Effenberfer, aj.
Skupina „RA“ (1942 – 1948) – L. Kundera, aj. Tendence surrealistické
Kulturní kádr „Českého svazu mládeže“ – Pavel Kohout, tj.
Katoličtí básnící – B. Reynek, J. Zahradníček, V. Renč, Z. Rotekl, I. Slavík, aj.
Skupina kolem časopisu „Host do domu“ – od poloviny 50. Let, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel.
Skupina kolem časopisu „Květen“ – 1955 – Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Šiktanc, J. Štola, Milan Kundera aj. program poezie všedního dne.
Skupina kolem časopisu „Tvář“ (1963 – 1966) – Václav Havel, Lopatka, J. Gruša, Josef Topol, aj.
SKUPINA „42“
Jiří Kolář (1914 - ….)
- básník, výtvarník, umělecký teoretik, překladatel. Jeho tvorbu v 50. Letech znali jen blízcí přátelé, protože své dílo nemohl publikovat. V roce 1980 byl nucen emigrovat, nebyl mu povolen návrat z ciziny domů. Žije v Paříži. Jeho knihy vycházejí pouze v zahraničí.
Dílo:
1. „Dny v roce“ – básnická sbírka, básnický deník s věcnými záznamy.
2. „Prométheova jádra“ – básnický sbírka z 50. Let. (vyšla až v roce 1990), založena na autentickém obrazu každodennosti, který přerůstá v mýtus.
3. „Návod k upotřebení“
4. „Vršovický Ezop“ – sbírka napsaná v 50. Letech, vyšla v roce 1966, pojednává o tématu lidské krutosti, v části „Černá lyra“ je popsána lidská podlost od dob koncentračních táborů zpětně až po středověk.
Josef Kainar (1917 – 1971)
- básník, dramatik, autor poezie pro děti, od roku 1947 spisovatel z povolání. Jeho poezie prošla složitým vývojem s vrcholy ve 40. a na pomezí 50. a 60. let. Byl ovlivněn skupinou „42“ a skupinou kolem časopisu „Květen“.
Dílo:
1. „Nové mýty“ – básnická sbírka výrazně ovlivněná Skupinou 42, ironie a sarkasmus, sbírka obsahuje báseň „Stříhali dohola malého chlapečka“ (báseň – obraz – vyrůstá z jediné metafory jakoby obalováním, obrůstáním tohoto ústředního obrazu, stříhání chlapce).
2. „Člověka hořce mám rád“ – jednoznačný optimismus z 2 předcházejících sbírek básníkovy značně zhořkl a přece navzdory zklamání znovu miluje, hledá novou lásku a znovu uhýbá před ranami života.
3. „Lazar a píseň“ – sbírka, která zobrazuje obě dvě strany života, ty kladné a i ty záporné.
4. „Veliká láska“, „Český sen“ – sbírky z 50. let, poznamenané dobou, schematismus.
5. „Moje blues“ – sbírka, obhajuje život a lásku, životní bilance a otevřenost.
Ivan Blatný (1919 – 1990)
- básník, po určitý čas byl předním představitelem Skupiny „42“. Své první verše psal již na brněnském gymnáziu. Jeho pěstounkou se stala babička, která jej brávala do Náměště nad Oslavou, to se velice odrazilo v jeho poezii. V březnu 1948 odešel do Británie, od poloviny 50. Let byl v Británii hospitalizován v psychiatrické léčebně. Čistou náhodou tam uměla jedna z ošetřovatelek česky a tak verše které ostatní ošetřovatelé a lékaři vyhazovali, začala schovával a posílat do torontského nakladatelství Sixty – Eight Publishers.
Dílo:
1. „Hledání přítomného času“ – sbírka obsahuje básně reagující na konec války, básně meditativní.
2. „Paní Jitřenka“
3. „Pomocná škola Bixley“, „Stará bydliště“ – básnické sbírky z pobytu v anglické léčebně sestavil Antonín Brousek, pro tyto verše jsou příznačné překotné asociace, přechody z češtiny do různých jazyků, citáty a narážky.
4. „Tento večer“ – básnická sbírka v duchu poetiky Skupiny 42, najdeme v ní faktické údaje, útržky běžných hovorů i úlomky snů, vše v syrové změti („Říkám, že každý okamžik je hoden básně!“)
SKUPINA KOLEM ČASOPISU „KVĚTEN“
Miroslav Florian
- 50. – 60. Léta, básník, redaktor.
Dílo:
1. „Cestou k slunci“ – optimistická sbírka
2. „Iniciály“ – sbírka, poezie všedního dne
3. „Záznam o potopě“ – sbírka, metoda pásma volného verše
4. „Tichá pošta“ – sbírka, úsilí o lidskou kontinuitu
Miroslav Holub (1923 - ….)
- básník, je nejvýraznějším představitelem skupiny „Květen“. V básních se vyhýbá rýmu a rytmu, do poezie přenáší vědu. Vystudoval medicínu, pracoval v nemocnici, pracoval jako vědecký pracovník v oblasti biologie. Kromě poezie píše také eseje a reportáže.
Dílo:
1. „Denní služba“ – básnický debut, odpovídá programu „květnáků“ zobrazit všední den
2. „Achilles a želva“, „Slabikář“, „Kam teče krev“ – sbírky
3. „Ačkoli“ – básnická sbírka, v některých básních reaguje na okupaci Československa
4. „Beton“ – básnická sbírka, zpochybnění optimismu a důvěry ve vědu a techniku
5. „Anděl na kolečkách“ – osm básnických reportáží z USA. Jednotlivé kapitoly se rozpadají do dalších, samostatně pojmenovaných úvah, záznamů, reportáží a poznámek. Články byly původně vydávány na pokračování v Kultuře 62. Anděl na kolečkách má podtitul Poloreportáž z USA. Vypovídá o cestě do USA, popisuje cestu letadlem, pocity z přistání, porovnává evropskou kulturu s americkou, pozoruje povahy lidí, zaznamenává atmosféru velkoměsta s vyspělou technikou a pokrokovou civilizací. Referuje samozřejmě o americkém výzkumu a vědě, o zářivém americkém pokroku, ale také o bídě lidí žijících na kraji společnosti.
6. „Žít v New Yorku“ – reportáž z USA
Jiří Šotola (1924 – 1989)
- básník, prozaik, básnická tvorba je intimní a romantická. Vystudoval konzervatoř a absolvoval obor činoherní režie na divadelní fakultě Akademie múzických umění. Studoval také filozofii a estetiku.
Dílo:
1. „Kuře na rožni“ – rozhraní let 1800 (bitva u Marenga) a 1805 (bitva u Slavkova). Román vypravuje o bezradném a nesmyslném putování loutkáře Matěje vojenského zběha a smolaře. Matěj Kuře zběhl z bitvy v Korutanech a připojil se k potulným hercům. Potkal zde svou lásku La Tournesse. V Litomyšli jej vzal do služby hrabě Jiří Josef z Valdštejna. Matěj si před ním hraje na divadelního umělce a odborníka, ale když měl zinscenoval Dona Juana musel utéct. Klid našel v klášteře u pátera Prospera. Tento život se mu ale také nezamlouval a proto odešel. Navštívil bratra Lukáše, ten ho nepřijel vřele a proto odešel. Kus cesty ho doprovázela Lukášova nevlastní dcera Barbora, po porodu Lukášova dítěte zemřela. Matěj putoval dále pod falešným pasem jako Ondřej Serenus. Znovu jej odvedli k vojsku, ale Matěj ze slavkovské bitvy utekl a zanedlouho zemře.
2. „Tovaryšstvo Ježíšovo“ – historický román z období protireformace, hlavní postavou je vzdělaný jezuita Vojtěch Had, autor využívá básnivosti jazyka, symbolů, opakování a dramatického rozvržení scén.
3. „Náhrobní kámen“, „Svět náš vezdejší“, „Venuše z Mélu“, „Poste restante“, „Horoskopy“, „Mariášky“ – sbírky
4. „Český orloj“, „Jak se trhá srdce“ – sbírky psané v exilu
5. „Heinovské noci“ – skladba o vypálení Lidic, motiv bolesti a utrpení, obraz hrubosti a násilí.
6. „Zaříkávání živých“ – skladba na téma lidský osud, 13 básní, společné téma: osudy lidé, převládá úzkost.
7. „Adam a Eva“ – skladba motivovaná biblickým vyprávění o stvoření světa.
SKUPINA KOLEM ČASOPISU „HOST DO DOMU“
Oldřich Mikulášek (1910 – 1985)
- básník, v 70. letech nemohl vydávat svou tvorbu, vycházela samizdatem v Petlici a odtud se dostávala do světa. Oficiálně směl svá díla vydávat až od roku 1981.
Dílo:
1. „Divoké kačeny“ – sbírka
2. „Krajem táhne prašivec“ – rozsáhlá básnická skladba – životní optimismus, touha po intenzivním prožitku ze života.
3. „Ortely a milosti“ – sbírka, její básně jsou založeny na protikladech smutku, smrti, lásky, krásy ženského těla, tance, těmto protikladům tematickým odpovídá i způsob vyjádření, nalezneme zde poetismy, neologismy, výrazy hovorové nářečí, verše nevyznívají již tak harmonicky jako v předchozích sbírkách (báseň Vyvolavač byla dobovou kritikou zamítnuta kvůli pocitům bezvýchodnosti, která vyjadřovala).
4. „Svlékání hadů“ – sbírka zachycující protiklad radostného vidění světa a strachu z jeho špatnosti.
5. „Šokovaná růže“ – sbírka zejména milostné poezie.
6. „Agogh“ – sbírka, která je vyvrcholením jeho tvorby, je plná dramatického napětí, vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, naši čtenáři ji znali pouze ze samizdatu (1980 vyšla v zahraničí, 1989 u nás), opět se zde objevují protiklady, erotika, umírání, barvy červená a bílá, ale i poznámky k vlastní osobě, kritika současné civilizace.
7. „Čejčí pláč“ – pocit trpkosti, zklamání a beznaděje, ale autor je stále uchvácen krásou.
8. „Královské léto“ – soubor obsahující básně různých Mikuláškových sbírek. V této knize je také zveřejněna korespondence mezi autorem a známými osobnostmi české literatury – Josef Čapek, František Hrubín, Jan Zahradníček. Najdeme zde odezvy na Mikuláškovy časopisecké příspěvky např. do Akordu a vyjádření pocty jinými spisovateli.
Jan Skácel (1922 – 1989)
- pocházel z učitelské rodiny. Během války byl totálně nasazen v Rakousku, odklízel trosky, pohřbíval válečné oběti, pracoval v továrně. Od roku 1948 pracoval jako redaktor kulturní rubriky brněnského komunistického deníku „Rovnost“. Od roku 1953 pracoval jako redaktor literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně. V letech 1963 – 1968 působil jako šéfredaktor měsíčníku „Host do domu“. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a posléze mu bylo zakázáno publikovat. V 50. A 60. Letech publikoval, pak „byl odmlčen“ a mohl publikovat až od roku 1981. Mezitím jeho sbírky vycházely v samizdatu a cizině.
Dílo:
1. „Kolik příležitostí má růže“ – básnická prvotina (1957), poezie pevně spjatá s jeho venkovským domovem, dětství, bez okras a pestrých obrazů, spíše tlumená, nutící čtenáře přemýšlet.)
2. „Co zbylo z anděla“, „Hodina mezi psem a vlkem“, „Smuténka“, „Metličky“ – básnické sbírky z 60. Let. Verše jsou úsporné s pomlkami, někdy nedořečené, slovník je postaven na plnovýznamových slovech.
3. „Jak šel Brousek na vandr“, „Pohádka o velikém samovaru“ – knížky pro děti
4. „Kdo pije potmě víno“ – poslední sbírka vydaná za básníkova života, zařadil do ní i básně, které dříve neprošly cenzurou.
Publikace vydané posmrtné, vydal editor Jiří Opelík
5. „A znovu láska“ – básnická sbírka
6. „Třináctý bílý kůň“ – soubor krátkých próz
7. „Jedenáctý bílý kůň“ – výbor recenzí, sloupků, které básník publikoval v „Hostu do domu“ a které vydal pod stejným titulem v roce 1966.
Vratislav Effenberger
- 50. – 60. Léta, básník surrealistické skupiny, vydával strojopisné (samizdatové) sborníky.
Dílo:
1. „Znamení zvěrokruhu“ – sborník
2. „Lov na černého žraloka“
…další autoři
Václav Hrabě (1940 – 1965)
- autor poezie ovlivněné poetismem, beatniky a jazzem. Na střední škole založil kapelu, hrál na klarinet, saxofon, svůj zájem zaměřil na jazz. Po dokončení pedagogické fakulty pracoval jak dělník, vychovatel, pracoval ve Viole, ale nakonec zůstal učitelem. Své verše publikuje v časopise „Tvář“. Zemřel nešťastnou náhodou na otravu plynem.
Dílo:
1. „Stoptime“ (Blues v modré a bílé) – první výbor z jeho poezie vydaný Mirkem Kováříkem.
2. „Blues pro bláznivou holku“ – v roce 1991 vychází tato sbírka v úplné podobě
Jiří Suchý
- 50. – 60. léta, básník a písničkář
Dílo:
1. „Klokočí“, „Motýl“, „Pro kočku“, „Písničky“ – soubor textů.
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
- narodil se na pražském Žižkově v dělnickém prostředím jeho otec byl vyučený zámečník. Nedostudoval gymnázium, věnoval se žurnalistice. Pracoval v „Rudém právu“, v brněnské „Rovnosti“, redaktor satirického časopisu „Sršatec“ a obrázkového týdeníku „Reflektor“, který převzal od S. K. Neumanna. Byl spoluzakladatelem Devětsilu. V roce 1949 zanechal novinářské činnosti. Překládal Bolka, Apollinaira atd. Od roku 1950 se věnoval zejména literární činnosti. Měl těžkou chorobu pohybového ústrojí. Byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Dílo:
I. Proletářská poezie
1. „Město v slzách“ – básnická prvotina vzbudila u čtenářů pozornost upřímností a zachycením atmosféry doby (tuto sbírku věnoval S. K. Neumannovi), vyznačuje se záměrnou jednoduchostí, křiklavou nadsázkou a naivismem.
2. „Samá láska“ – sbírka ovlivněná smutkem nad dosavadním světem plným zášti a nenávisti, ilustruje přechod od proletářské k poetistické poezii, spisovatel se opájí novodobou civilizací, dychtí po poznání všech krás světa, vzývá svou „lyru elektrickou a železnou píseň chce kamennému mostu pět“.
II. Poetismus - odraz jeho cest do Francie a SSSR
1. „Na vlnách T.S.F. (později jako „Svatební cesta“) – sbírka obsahuje básně – obrazy které působí nejen slovem, ale i vizuálně, střídají se různé typy písma, charakteristickými znaky jsou volné asociace a radostná hravost.
2. „Slavík zpívá špatně“, „Poštovní holub“ – sbírky plné neproblematického vidění světa, krásy života, poetizace všedních věcí, ale i neklidu, hledání jistot či smutku, užívá v nich hravou lyrickou obraznost a překvapivé metafory.
III. Období 30. let
1. „Jablko z klína“, „Ruce Venušiny“, „Jaro sbohem“ – sbírky naplněné subjektivní lyrikou, stesk nad uplývajícím časem a kouzlo vzpomínky, zmizela exotika a mnohomluvnost a vystřídaly je střídmé, pravidelné verše, poezie je intimní, má ráz zpovědi, je založena na opakování a melodičnosti.
2. „Zhasněte světla“ – aktuální poezie, sbírky reagují na tragické dění kolem mnichovské dohody.
3. „Osm dní“ – cyklus elegií k úmrtí T. G. Masaryka.
IV. Doba okupace
1. „Světlem odění“ – verše se obracely ke zdroji naděje a trvalým jistotám pro každodenní lidskou existenci, k Praze.
2. „Kamenný most“ – alegorická protiokupační poezie
3. „Vějíř Boženy Němcové“ – sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození, vycházel z jejího intimního života, hledal v ní především ženu, ale i symbol českého jazyka a domova.
V. Poválečné období
1. „Šel malíř chudě do světa“ – inspiroval ho Mikoláš Aleš svými obrazy
2. „Píseň o Viktorce“ – inspirace dílem Boženy Němcové
3. „Maminka“ – sbírka vzpomínek na maminku, plných lásky vůči ní i světu, který ho v dětství obklopoval.
4. „Přilba hlíny“ – popisuje květnové povstání a boj lidu za osvobození.
VI. Období 60. Let
1. „Koncert na ostrově“, „Halleyova kometa“
2. „Odlévání zvonů“ – motivy vzpomínek, dávných příběhů a obrazů Prahy, k níž má vřelý vztah.
VII. Období 70. a 80. let.
1. „Všecky krásy světa“ – vzpomínková kniha, pocit radosti, bolesti, krušných životních okamžiků a pomíjivosti. Po mnoha samizdatových opisech vyšla v exilovém vydání a v roce 1982 v cenzurovaném oficiálním vydání.
2. „Morový sloup“ – sbírka byla napsána v letech 1968 – 1970, vyšla však v roce 1981 v samizdatu Petlice, je to smutná, trpká poezie, reagující především na události z roku 1968
3. „Deštník z Piccadilly“, „Býti básníkem“
František Hrubín (1910 – 1971)
- básník, dramatik, zakladatel moderní poezie pro děti u nás. Nedokončil studia na právnické a filozofické fakultě. Pracoval jako knihovník.
Dílo:
1. „Včelí plást“ – sbírka obsahuje básně modlitby a dva cykly znělek, v nichž je zřejmá touha autora po naprosté dokonalosti verše a virtuozitě ve stavbě básně.
2. „Říkejte si se mnou“ – knížka pro děti, vychází z dětské fantazie, hravosti, z říkanek a rozpočitadel.
3. „Stalingrad“ – básnická skladba, v níž jde o střetnutí dobra a zla, součástí sbírky „Chléb s ocelí“.
4. „Jobova noc“ – poema, mezi biblické symboly je zakomponována myšlenka na Čechy a jejich utrpení.
5. „Hirošima“ – sbírka, upozorňuje v ní na nebezpečí nové války, propojuje tuto událost s životem na pražském předměstí, vše, co se odehrává na Zemi, má společný prostor – vesmír.
6. „Srpnová neděle“ – divadelní hra, žádná z postav nepředstavuje nějaký jednoznačný charakter, charaktery jako by se dotvářely přímo na scéně, podobně je tomu i s dialogy, působí nedokončeně, lidé spolu skutečně nekomunikují, mluví spíše sami k sobě, jsou uzavření v sebe.
7. „Křišťálová noc“ – divadelní hra, věnuje se mezilidským vztahům a konfliktům mezi mladou a starší generací či mezi muži a ženami, odehrává se ve venkovském prostředí.
8. „Romance pro křídlovku“ – básnická skladba o lásce a smrti, které se prolínají ve dvou rovinách, autor přechází od lyrických metafor až k hovorovosti, sugestivně působí opakování a nejrůznější obměňování.
9. „Zlatá renta“ – básnická próza ve které si hlavní postava Jan uvědomuje, že jeho předchozí život byl naprosto zbytečný a marný a je nutné umět se zorientovat.
10. „Špalíček pohádek“ – pro děti
11. „Černá denice“, „Lešanské jesličky“ – motivy života, smrti, vzpomínání a snů.
POEZIE 70. A 80. LET
- totalitní komunistická diktatura, 3 proudy literatury (vzájemně se ovlivňují a nakonec splývají).
Oficiální – odpovídající vládnoucímu režimu
Exilová – vydávají v cizině v exilových nakladatelstvích. Nejznámější např. Sixty – Eight Publischers v Torontu. Založili ho Josef Škvorecký a jeho manželka Zdena (vyšlo zde přes 200 publikací), vydavatelství Rozmluvy v Londýně, Index v Kolíně nad Rýnem, CCC Booka, Edice Petice, Kvart.
Samizdatová – rozmnožovaná strojopisně, nemohla nebo nechtěla být vydávána.
Karel Sýs
– přizpůsobil se normalizačním konvencím
„Newton za úrody jablek“ – sbírka
Jiří Žáček
„Okurková sezóna“, „Ráno moudřejší večera“, „Napjatá struna“, „Anonymní múza“ – sbírky
Petr Skarlan
– básník lyrického vyznání
1. „Paříž, Paříž“ – 5ti dílná poema, dílo je zhodnocením básníkova života.
2. „Mimoúrovňové křižovatky“ – sbírka, rozvíjí zde otázku vztahu moderního člověka a soudobé civilizace.
3. „Věk slasti“ - sbírka
Markéta Procházková – její poezie hledá původní význam slov.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát