Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Přejímky, inventarizace a inventura

Info - Tisknout - Poslat(@) - Stáhnout - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Autorem je Michal Soukup (migon@atlas.cz)
Referát/slohovou práci je možno uveřejnit pouze na stránkách www.maturita.cz jehož provozovatelé mají výhradní právo na distribuci na internetu.
Jakékoliv jiné využití kromě odevzdání ve škole či použití jako podkladů pro jiné práce bude bráno jako porušení autorských práv, které se na toto dílo vážou.
Tato práce byla hodnocena známkou 2. :-) .
PS: kontrolujte po mě pravopisné chyby jsem na CJ prase.

Přejímky

Příjem zboží
Příjem zboží do prodejny má dvě fáze:
- odběr zboží,
- přejímka zboží.

Odběr zboží
Provádí se ihned po dodání zboží ještě za přítomnosti zástupce dodavatele (obvykle závozníka). Při odběru zboží musí pracovníci prodejny provést prohlídku dodávky, aby se zjistilo, zda je úplná. Znamená to, že se kontroluje množství dodaných výrobků a vnější neporušenost obalů a zboží. U větších balení se přepočítá jen počet obalových jednotek a porovná se s údaji na průvodní dokladech. Průvodním dokladem je obyčejně dodací list. V případě nesrovnalostí podepisuje vedoucí prodejny (nebo jím pověřený: pracovník) a zástupce dodavatele záznam o zjištění závady.
zboží
Na odběr zboží navazuje podrobné zkoumání dodávky, aby se zjistil zda odpovídá podmínkám stanoveným ve smlouvě. Všestranné zkoumání zboží se provádí při kvantitativní, kvalitativní a sortiment přejímce.

Kvantitativní přejímka je zjištění množství zboží přepočítáním přeměřením a převážením. Způsob provádění přejímky je závislý na dodávaném sortimentu a na způsobu balení zboží. Zjištěné množství porovnává s uvedeným množstvím na průvodním dokladu - dodací listě nebo faktuře.

Cílem kvalitativní přejímky je prověření jakosti dodaného zboží. Porovnává se kvalita zboží dodaného do prodejny se stanovenou jako podle České státní normy (ČSN). Jakost zboží se zjišťuje subjektivními zkouškami (pouze smysly), nebo objektivními zkouškami (technickým a chemickým laboratorním rozborem).

V rámci kvalitativní přejímky se uskutečňuje sortimentní přejímka. Je to kontrola kompletnosti dodávky tj. skladby sortimentu, označeného zboží (např. velikostí, ceny), úplnosti dodávky v druzích, v barvách v počtu, v kompletnosti výrobků apod.

Kontrola při přejímce zboží je velmi pracná. Proto se neprovádí většinou úplná kvalitativní přejímka, až na přejímku stoprocentní která je, ale velmi nákladná (kontroluje se všechno zboží v dodávce, 100% dodávky) Takže se zkoumá jen určitý vzorek zboží, podle jehož kvality se posuzuje kvalita celé dodávky.

Výběr kontrolovaného zboží se realizuje
- namátkovou přejímkou, kdy není předem stanoven rozsah ani měřítko posouzení dodávky (vychází ze zkušeností pracovníka);
- statistickou přejímkou, kdy rozsah výběru a měřítko pro rozhodnutí, zda bude dodávka přijata,nebo zamítnuta, jsou stanoveny po dohodě s dodavatelem předem.

Inventarizace a Inventura

Každá maloobchodní společnost, která chce dosáhnout zisku, musí přijmout vhodný postup kontroly zásob.
Používá k tomu různé metody, na základě vyhodnocení podnikatel zjistí, zda vykazovaný účetní stav majetku odpovídá skutečnosti. Výsledky metod kontroly zásob zboží se uplatní především v inventarizaci.

Inventarizace

Inventarizací rozumíme přesné zjištění fyzického stavu hospodářských prostředků (Tj. např. zboží na skladě) jejich přesným přepočítáním, přeměřením a převážením, dále porovnání zjištěného fyzického stavu s účetním stavem, a případného vypořádání rozdílů. Zjišťování fyzického stavu kterým inventarizace začíná, se nazývá fyzická inventura.
Inventarizaci je považována za účinný nástroj řízení a kontroly.Jejím prostřednictvím se zabezpečuje ochrana a neporušitelnost majetku firmy.

Druhy inventarizace

Z hlediska rozsahu může být inventarizace
a) úplná
b) dílčí

Úplná inventarizace se provádí tehdy, když jsou jejím předmětem všechny hospodářské prostředky (zařízení, zboží, peníze, obaly mocný materiál).
Dílčí inventarizace je v případech, kdy jsou jejím předmětem jen některé z hospodářských prostředků, např. a drobný hmotný investiční majetek nebo určitá skupina zboží.
Z hlediska doby provádění známe inventarizace
1. řádné, které dělíme na
a) periodické
b) průběžné
2. mimořádné.

Řádné inventarizace se provádějí podle vypracovaného plánu
inventarizací v předem stanovených termínech.
Člení se na inventarizace periodické a průběžné.
Periodické inventarizace se provádějí obvykle najednou u všech hospodářských prostředků téže povahy (např. u všeho investičního majetku, u veškerého zboží na skladě, u všeho zboží v prodejně).
Průběžné inventarizace je možné provádět v takových případech, ve kterých se evidence zboží, materiálu apod. vede na samostatných skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty, z nichž jsou je možno v době inventury zjistit a dokladově prokazat údaje o stavu a pohybu hospodářských prostředků. Nelze jimi inventarizovat volně ložený hromadný materiál nebo tekuté látky v nádržích Mohou se provádět po celý kalendářní rok ke kterémukoli dnu.
Mimořádné inventarizace provádíme při organizačních změnách mimořádných událostech (např. po živelní pohromě, vloupání, zpronevěře apod.
Poznamka k hmotné zodpovědnosti: takováto inventura musí být provedena vždy před podepsáním smlouvy o hmotné zodpovědnosti jinak je tato smlouva neplatná).

Postup při provádění Inventarizace

Nejčastějším typem inventarizace hospodářských prostředků, který se provádí především v maloobchodních prodejnách, je inventarizace zboží a obalů. Skládá se obdobně jako každá inventarizace ze čtyř etap:

1. Zjištění a sepsání skutečného stavu zboží a obalů v prodejně. Zjišťuje se skutečný stav fyzický, tj. zásoby se skutečně prohlédnou, případně přeměří (např. pomocí váhy či metru). V tomto případě mluvíme o inventuře fyzické.
2. Zjištění rozdílů mezi skutečným stavem a stavem účetním, to je vyčíslení manka nebo přebytků.
3. Zjištění příčin vzniku rozdílu a vyšetření okolností za kterých k rozdílům došlo posléze pak posouzení odpovědnosti přímo odpovědného pracovníka nebo jiných osob.
4. Rozhodnutí o vypořádání rozdílů, zda se předepíše k náhradě hmotně odpovědnému pracovníkovi (viz poznámka o hmotné zodpovědnosti výše), popř. jiné osobě. Další možností vypořádání manka je odepsání do ztrát podniku. O tom rozhoduje vedení obchodní organizace .

Metody provádění inventur

Běžně se užívají čtyři metody provádění inventur:

1. metoda úplné kontroly,
2. metoda stálého přehledu,
3. metoda pozorování,
4. metoda diferencovaných lhůt.

Metoda úplné kontroly je ze všech metod nejpřesnější. Spočívá v kontrole a spočítání každého kusu zboží na prodejní ploše, ve výkladní skříni, ve skladě. Počítává se i zboží na cestě. Při sčítání se kontroluje poškození zboží ztráty, rozbití, celková prodejnost apod. Inventuru provádějí často zaměstnanci. Zaměstnanci si zpravidla rozdělí svoje funkce (jeden počítá zboží druhy zapisuje a podobně).
Maloobchodníci si připravují vlastní inventurní formuláře, které obsahují všechny položky, které obchod vede na skladě. Jsou zde sloupce pro maloobchodní ceny, popis jednotlivých položek, záznam počtu jednotlivých druhů zboží a místo pro poznámky účtárny.

Metoda stálého přehledu umožňuje soustavný přehled o zásobách. Může se provádět ručně, mechanicky nebo elektronicky. Tato metoda je známa také jako účetní inventurní systém.
Vede se evidence o jakémkoliv pohybu zboží po provozní jednotce. Jedná se o údaje o tržbách. příjmu dodávky zboží na sklad, převodech zboží na jiné prodejní jednotky v organizaci vlastnící sít obchodů, atd. K dispozici je stále aktuální stav.
S dnešním moderním zařízením lze používat pro vkládání dat pokladny nebo počítače . Lze používat čárového kódu nebo interních číselných kódů.
Vedení nebo odpovědní pracovníci tak mají přehled o pohybu zboží ve kteroukoliv dobu. Vidí okamžitý a aktuální stav na pultech i ve skladu.

Metoda pozorování je užívána většinou nezávislými maloobchody. Tuto metodu používají kvůli úspoře času a fyzických(tj. pracovních sil) tak i finančních prostředků. Častěji, než jedenkrát do roka (což je jeho povinností) tedy inventuru neprovádí. Sledují úroveň zásob tzv. pouhým okem, tj. pouhým pozorováním. Čas od času vizuálně prověřují regály, a jiné prostory tak, aby zjistili, které druhy zboží mají pomalou obrátku a které je nutno doobjednat. Evidence zásob je na nízké úrovní nebo zcela chybí.
Pro drobné maloobchodníky vlastnící stolní počítače existují počítačové systémy kontroly zásob.

Metoda diferencovaných lhůt používá způsobu rozdělení zásoby do tří skupin, nejlépe prodejné zboží, zboží lépe prodejné a pomalu-obrátkové zboží. V první skupině se provádí často fyzická inventura (třeba každé dva nebo tři týdny) druhá skupina zboží s mírným pohybem se kontroluje každý měsíc nebo každé dva měsíce a nakonec Pomalu-obrátkové zboží je pak kontrolováno například jedenkrát do roka.




Každá inventura by měla probíhat rychle a racionálně. Čím déle se inventarizace prodlužuje, tím větší je pravděpodobnost, že vzniknou chyby.
Jen v bodech nastíním průběh inventury:

1. Připravit inventurní formuláře
2. Zvolit správnou dobu provádění inventarizace
3. Připravit tzv. přepočítací a odpočtové seznamy
4. Organizovat využití personálu při inventuře
5. Všechno zboží řádně označit cenovkami
6. Vyloučit z inventury cizí majetek
7. Provést časové rozlišení u zboží
8. Podle možností zboží předem roztřídit
9. Používat prodejních cen
10. Používáme technických pomůcek


Časté chyby při inventuře

Většina chyb při inventurách vzniká tak, že se něco přičte dvakrát nebo se na něco zapomene. Aby se tak nestalo, je nutno pracovat systematicky. Nejlépe je vytvořit dvojice pracovníků jeden počítá a druhý zapisuje).
Poznámka: [každá dvojice může mít i svého kontrolora, který namátkově kontroluje hodnoty]
Dvojnásobné přičtení je tak prakticky vyloučeno.
Častou chybou je opomenutí vratných obalů, láhví. To platí i pro ostatní vratné obaly. Je nutný zvláštní soupis, protože na těchto obalech není žádná přirážka jako u vlastního zboží.

Inventarizační komise
Dále jen (IK)

K provedení inventarizací ustanoví vedoucí organizace písemně (IK), určí její členy a jmenuje vedoucího. (IK) musí být nejméně dvoučlenná a alespoň jeden člen má odborně znát inventarizované prostředky a druhý ovládat účetnictví. Pokud je komise vícečlenná, neměl by chybět hmotně odpovědný pracovník. Ve výjimečném případě může být členem (IK) i jiný pracovník než pracovník prodejny např. zbožíznalec (při potřebě zbožíznaleckých zkušeností). Hodnověrnost komise lze posílit členstvím vedoucího pracovníka.

Inventarizační rozdíly, jejich zjištění a vypořádání

Po skončení fyzické inventury porovná (IK) skutečně zjištěnou peněžní hodnotu zásob a zboží v prodejně s jejich účetní hodnotou. Jsou-li zjištěny rozdíly, je nutné tyto rozdíly vyčíslit v inventarizačních zápisech.
Inventarizačním rozdílem je buď manko, nebo přebytek.

Manko vzniká tehdy, jestliže skutečný stav je nižší než vykazovaný účetní stav - manko tedy znamená, že zásoby chybí.
Přebytek vykazuje prodejna tehdy, jestliže naopak zjištěný slutečný stav je vyšší než vykazovaný účetní stav.

Ke vzniku všech rozdílů, tj. mank i přebytků, se musí hmotně odpovědní pracovníci vyjádřit. Je nutné zjistit zda jde o manko v rámci norem nezaviněných ztrát, nebo zda manko tyto normy převyšuje. Z toho vyplývá, že rozdíly zjištěné při inventarizaci mohou být buď zaviněné nebo nezaviněné.

Zaviněné rozd1y čili manka se klasifikují jako trestná činnost a pracovník, resp. kolektiv pracovníků, je musí v plné výši uhradit.
Nezaviněné rozdíly jsou ty, které vznikly jako přirozené ztrátě a úbytky na zboží, popř. jako drobné krádeže zákazníků. Nezaviněná manka a úbytky se odepisují do výše plánované normy ztrát a úbytků která je stanovena s přihlédnutím na charakter zboží, výši maloobchodní obratu a formu prodeje.
Po ukončení inventury vyhotoví inventarizační komise inventarizační zápis, který podepíší členové komise a pracovníci, kteří se zúčastnili inventarizace.

Závěr
Inventura je činnost, kdy se k určitému dni zjišťuje, oceňuje a písemně znamenává skutečný stav hospodářských prostředků prodejny. Inventura je součástí inventarizace, jejímž úkolem je zjistit, zda skutečný stav prostředků prodejny souhlasí se stavem účetním, objasnit a uvést pořádku případné rozdíly. Inventarizaci provádí inventarizační komise, která je jmenována vedením organizace.
Výsledky práce shrnuje protokol, což je tzv. inventarizační zápis, který podpisuje předseda a členové komise. Jsou v něm vyčísleny rozdíly a jak buj vypořádány.


Zdroje:
Zbožíznalství pro Obchodní akademie a ostatní střední školy
5. upravené vydání Fortuna 1999

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT