Lucemburkové
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Lucemburkové
Po vraždě Václava III. nastupuje na český trůn jeho švagr Jindřich Korutanský
Římský císař chce na český trůn svého syna Rudolfa H. -> válečné tažení, šlechta na jeho stranu, na trůn Rudolf + Eliška Rejčka, Jindřich utekl do Korutan
Rudolf
– přezdívka „kaše“ /šetrný, nemocný/
– nespokojenost s jeho vládou, část šlechty se postavila proti -> Rudolf proti feudálovi do J Čech
– 1307: zemřel na úplavici /u Horažďovic/
Na trůn Jindřich Korutanský – hodný, neschopný, v zemi anarchie
Římským panovníkem Jindřich VII. Lucemburský, otec Jana Lucemburského -> plán šlechty o sňatku Jana s Eliškou Přemyslovnou /sestra Václava III./
1310 – svatba E. + J. /18, 14/
Jindřich K. se nechtěl vzdát trůnu J. Lucemburský se ho musí zmocnit, Jindřich odešel do Rakouska
Jan Lucemburský: 1310- 1346
- hrál cizinec, velkorysý, rytíř, vážený v cizině, finance z českého království -> nenáviděn, Čechy neměl rád
- na počátku vlády J. Luc. – inaugurační diplomy krále Jana = omezení vlády, slib – nebude nutit českou šlechtu k tažení do zahraničí, nebude se obklopovat cizinci, bude vládnout pomocí Čechů a Moravanů
- nedodržel slib, úřady obsadil cizinci, Čechové proti /Rožmberkové/, úhlavní nepřítel Jindřich z Lipé /z rodu Ronovců/
- Eliška Přemyslovna: krásná, sebevědomá, panovačná, neústupná, nenávidí Jindřicha z Lipé /Jan ho obdivuje, nevlastní matka –Eliška Rejčka jeho milenka – tu nenávidí/
- Na Eliščin P. popud Jan uvěznil Jindřicha, česká šlechta proti -> občanská válka, Eliška chce trestat, s Janem přišel do Čech Petr z Aspeltu -> rada ustoupit, Jan ustoupil
- 1318: mír v Domažlicích, propustil Jindřicha, rezignace Jana na českého krále, manželství v krizi, Jan v cizině, Eliška odešla na hrad Loket, v době nepřítomnosti vládne Jindřich z Lipé, česká šlechta přesvědčila Jana, že proti němu Eliška chystá spiknutí, Jan dobyl Loket, odebere jí 3-letého Václava /prvorozený, -> Karel IV./, převezen na Křivoklát /do 7 let/
- Eliška zemře /1330 na TBC/, Jan se ožení za Beatrix Bourbonskou – v Čechách neoblíbená
- Území získal: Horní Lužici, Chebsko, část Slezska, Čechy, Morava, říšskou zástavou města v S Itálii /bránila se, nakonec ztracena/
- 1340: oslepl
- 1346: v rámci stoleté války /Francie proti Anglii/, ve Francii v bitvě u Kresčaku, Francie prohrála, Jan padl, „Toho Boh dá nebude, aby český král z boje utíkal.“
Karel IV. /žil 1316 – 1378/
- „otec vlasti“, v 7 letech odvezen do Francie, při biřmování přijal jméno Karel /po strýci Karlu IV. fr. Králi/
- v 7 letech oženěn s Blankou z Valois
- uměl 5 jazyků /francouzštinu, La, NJ, IT, ČJ – nejraději/
- učil se na pařížské universitě v Sorboně
- ve 13 letech do Itálie /bouřlivé poměry/, Jan L. ho tam nechá a odjede, Karel projeví své schopnosti
- 1333: 17–letý Karel do Čech, J. L. to schválil, udělil mu titul markrabě moravský, uspořádal české království, získal větší arutoritu než král Jan, získal zpět královský majetek /i vojensky/, zahájil spolupráci s církví, šlechtou i měšťany
- postavil Pražský hrad
- přátelil se s papežem Klimenstem VI. /jeho bývalý přítel a učitel z Francie/, papež sídlí v Avignonu
- římsko – německý král Ludvík Bavor proti papeži ->
- 1346: Karel IV. římsko – německým králem, korunován v Bonnu /Cáchy chtěly, aby byl jednomyslně zvolen, ale jen 5 hlasů, v nich hlas Jana/
- 1346 – českým králem
- Ludvík Bavor zemřel, Karel IV. podruhé zvolen ŘN králem, jednomyslně, 1349 – korunovace v Cáchách
- 1355: titul římského císaře, + IV., korunován v Římě
- 1356: vydá zákoník, hlavním městem Praha , zákoník pro Svatou říši římskou, „zlatá bula“, platí až do zániku říše, potvrzení zlaté buly sicilské, formální začlenění českých zemí do říše, včele 7 kurfiřtů český král, nástupnictví pro české království i v ženské linii, české země nedělitelné,
- rozšiřuje území: země Koruny české /Čechy, Morava, Horní a Dolní Lužice, Slezsko, Horní Falds, Braniborsko, Lucembursko/
- všechno mírovou cestou /sňatkem, mírem, smlouvy/
- symbolem názvu Země koruny české – Svatováclavská koruna /uložena ve Svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta/
- Karel IV. nepovažuje korunu za soukromý majetek, ale za majetek státu
1344:
- povýšení pražského biskupství na arcibiskupství Arnošt z Pardubic – 1. arcibiskup
- založil biskupství v Litomyšli
- zahájil stavbu katedrály sv. Víta /dokončena 1929/
- 7. 4. 1348: založena pražská universita /1. Ve stř. Evropě 4 fakulty/
- založil Nové město pražské /3-krát větší než Staré město pražské/
- výstavba Pražského hradu, Karlštejn – kaple sv. Kříže – schránka říšského korunovačních klenotů
- hrad Kašperk, Kokořín, Karlík
- psal: zákoník Majestas Carolina /souhrn práních předpisů, ale šlechta se cítí ohrožena -> nebyl zaveden/
: vlastní životopis: Vita Caroli – Život Karlův
4-krát ženatý
1. manželka – Blanka z Valois /zemřela/
2. Manželka – Anna Falcká /zemřela/
3. Manželka – Anna Svídnická /syn – budoucí král Václav IV., zemřela/
4. manželka Eliška /Alžběta/ Pomořanská
- 1378: papežské schizma, papežský rozkol, papež se vrátil z Avignonu do Říma, církev nesouhlasí -> 2 papežové, ztrácí autoritu, Karel IV. se přiklonil k římskému papeži
- nástupcem Václav IV., syn Karla IV. Zikmund získal Braniborsko /časem odpadl/, 50 let uherským králem
Václav IV.
- v 15 letech zvolen římsko – německým králem
- problémy: papežské schizma, těžší doba /100-letá válka, husitství/
- 17 letech českým králem, snaha přiklonil se k římskému papeži /nepodpořen Evropou/
- neúspěšný -> útěk od povinností, náladový
- nebezpečí ve vysoké šlechtě -> obklopuje se milci /střední šlechta/, v církvi
- arcibiskupem Jan z Jenšejna snaha o nezávislost církve, nenávidí se s Václavem IV.
- 1393: Václav IV. přepadl arcibiskupství, Jan nepřítomen, mučil pomocníka Jana z Jenštjena -> Jana z Pomuku /nepřežil, tělo do Vltavy, dnes světec Jan Nepomucký, J Plzeň/
- 2- krát v zajetí /české panstvo, osvobozen braterem, podruhé vězněn Zikmundem Lucemburským, uprchl/
- 1400: sesazený z římsko – německého krále v jeho době 3 králové sv. říše řísmké: Zikmund Lucemburský, Jošt Lucemburský, Václav IV.
- 1409: titul římsko – německému králi vrácen
- Jošt zemřel, dohoda se Zikmundem /on králem, Václav si nechá titul/
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát