Nedotýkej se mě! Nedívej se na mě! Nemluv na mě! Zůstaň se mnou!
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Dlouho jsme se rozhodovala, jaké bude téma mé úvahy. Přísloví? Moc všední. Citát? Ale od koho? Schraňuji již několik let výroky slavných i méně populárních lidí, abych se z nich poučila, ale také aby mi dodaly sílu na překonání období, kdy můj život neběží zrovna tak, jak bych si přála.
Moudrost, kterou jsem si vybrala dnes, patří spíše do kategorie "realistických", které většinou člověka moc nepotěší, ale kdy si většina lidí řekne, že to tak na světě opravdu chodí.
Při poslechu alba "Radost až na kost" skupiny Mňága a Žďorp jsem si všimla, že textař použil variaci na známý citát Samuela Becketta. Tento výrok v podání Petra Fialy již nebyl tak zajímavý jako originál, a proto bych se ráda zamyslela právě nad původním textem "Nedotýkej se mě ! Nedívej se na mě ! Nemluv na mě ! Zůstaň se mnou ! ". Domnívám se, že naprosto přesně charakterizuje vztahy mezi lidmi na samém sklonku 20. století. Vše je o tolik rychlejší - žijeme přece ve světě počítačů. Nemáme vůbec žádný čas na něžnou, romantickou lásku - a jak bychom také mohli? Každý si přece musí ve svých nejlepších letech vybudovat skvělou kariéru, aby měl více než dost finančních prostředků pro svůj další veleúspěšný život- aby mohl zasadit strom, postavit dům, zplodit syna a nemusel věčně počítat, jestli mu vydělané peníze stačí na nájem, elektřinu a topení, o jídle nemluvě. Myslím si, že právě z dnešní uspěchané doby vyplývá tolik neshod mezi lidmi, kteří by na sebe za jiných okolností, v jiné době nebo na jiné zeměpisné šířce měli pro sebe více času a laskavých slov. Ale problém je v tom, že žijeme tady a teď a měli bychom prožít každou minutu tak, jako by byla naše poslední.
Citát pana Becketta se dá chápat různě. Také třeba tak, že dotyčného či dotyčnou milujete, ale zároveň nenávidíte, ani nevíte z jakého důvodu. Moc ráda byste s ním/s ní byl(a), ale jste natolik unaven(a) ze školy či z práce, že cítíte ten zvláštní rozpor a máte dojem, že patříte do Bohnic.
Já osobně však rozumím těmto třinácti slovům jinak. Bohužel je to záležitost pocitů, které nedokážu a možná ani nechci přesně vyjádřit, ačkoliv vím že někteří lidé by tento citát moc potřebovali vysvětlit...
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát