Sokrates, sokratovské školy
Sokrates, sokratovské školy
Sokrates
5. st. pnl, v Aténách, nenapsal nic, o jeho učení píší žáci – Platon: Obrana Sokratova
stoupenec aristokracie, lid nemůže dobře vládnout
obviněn z kažení mládeže, protože prý vymýšlí nová božstva, odsouzen k trestu smrti – vypít bolehlav, žáci snaha  o osvobození – odmítl, před soudem obhajoval své názory
peripatetická škola – učení při procházkách, chodí po Athénách, zastavuje lidi, dialog formou otázek
dialegomai -  dialektika subjektivní /d. pojmů/
1.	f. kladení otázek, od konkrétního k obecnému – indukce /obsah/, forma – ironie
2.	f. zrození pravdy – maieutika = porodnické umění -> definice, ujasnění pojmu
morálka: nejvyšší ctnost = moudrost, moudrý člověk může být mravný, protože ví, co je správně, další ctnosti: spravedlnost, udatnost, střídmost
opovrhoval lidovými masami, stranil venkovu -> zabezpečuje obživu, zemědělství = matka živitelka všech umění, práce rozvíjí fyzickou krásu a udatnost, analýza právních forem, nemravná demokracie, po jeho smrti žáci v nebezpečí -> odchod, zakládají 
sokratovské školy:
1.	Megarská 
Zakladatel Eukleides, dialektik, rozvíjí nauku o morálce, snaha o vymezení dobra absolutního, eristik = eris = spor, rozvíjel dialektiku sporem
2.	Elidsko – eretijská 
Zakladatel Faidon /název Platonova dialogu/, zabývají se sofistickou problematikou
3.	Kýnická:
Kyon = pes -> cynický, opovrhuje hodnotami, lhostejnost k lásce k vlasti, umění, vědě, lhostejní = indiferentní = apatičtí, opovrhují majetkem, důležitější, co má člověk v sobě, zakladatel Antisthenes
Diogenes – sžil v sudu, měl misku – viděl psa, jak pije z louže ->rozbil misku, setkání s A. V. – ustup mi ze slunce, „Kdybych nebyl A., chtěl bych být Diogenem.“
4.	Kyrénská /město v S Africe/
Zakladatel Aristippos – hedonik -> hedones = láska, požitek, rozkoš-> poznání -> prostředkem k získání dalších požitků, co je štěstí? – štěstí je nedosažitelné, lepší zemřít
Hegesias
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT