Epos o Gilgamešovi
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Překlad – Dr. Lubor Matouš
Grafická úprava – Romana Roterová
Nakl. + vydala – Mladá fronta v Praze roku 1971
Odpovědná redaktorka – Jiřina Fleková
Vytiskl – n.p. Mír, Praha ; Svoboda, Praha
Vznik: Na území dnešního Iráku (Sumer), nejstarší verze přibližně ve 20. stol. př.n.l., nejzachovanější novoasyrská verze ze 7. stol. př.n.l. z Aššurbanipalovy knihovny
Obsah: Děj začíná v Uruku, kde vládne mocný král Gilgameš, ze dvou třetin bůh a z jedné člověk. Jeho poddaní, které nutí k těžké práci na stavbě městské hradby, se zoufale obrátí na bohy s prosbou o ukončení panovníkovy tyranie. Za pomoci bohyně Aruru bozi stvoří polodivokého člověka Enkidua, aby změřil své síly s Gilgamešem. Velice silný Enkidu vyrůstá na stepi se zvířaty a ničí lovcům nastražené pasti. Na radu Gilgameše přivede jeden z rozhořčených lovců Enkiduovi nevěstku a ta ho svede. Tím ho odloučí od jeho zvířat. Vtom si Enkidu uvědomí svou slabost, ale naopak dostává rozum. Nevěstka odvede polodivocha ke Gilgamešovi, který je na něj upozorněn, ještě než vstoupí do města.
V Uruku se Enkidu naučí jíst chléb a pít pivo. Gilgameše zastihne právě ve chvíli, kdy se chystá vstoupit do chrámu, kde se koná svatba.
V bráně mezi oběma dojde k zápasu, v němž Enkidu podlehne. Jakmile Gilgameš pozná v Enkiduovi rovnocenného protivníka, uzavře s ním přátelství na život a na smrt.
Ale Gilgameš chce získat slávu a nehynoucí jméno. Rozhodne se odstranit ze světa všechno zlo, které představuje obr Chuvava, strážce cedrového lesa v libanonském pohoří. S Enkiduem se vydá Chuvavu zabít a vykácené stromy dopravit do Uruku. Obr pobouřen tímto odvážným činem, upře na něho pohled smrti a sedm lesků hrůzy. Nic z toho hrdiny neohrozí. Gilgameš přitiskne Chuvavu k zemi. Ten prosí o milost, ale Enkidu pána varuje a uřízne Chuvavovi hlavu.
Po vítězném tažení se oba vrátili do Uruku, Gilgameš se omyl a usedl na trůn. Vtom se do něj zamiluje bohyně Ištar a nabídne mu manželství. Gilgameš ji ale odmítne, protože ví, jak je v lásce nestálá. Vyčte jí všechny milence. Pobouřená Ištar žádá svého otce Ana, aby seslal na oba hrdiny nebeského býka. Po těžkém, ale vítězném zápase vytrhne Enkidu z býka kýtu a vmete ji Ištaře do tváře.
Na počest porážky nebeského býka uspořádá Gilgameš hostinu. Enkidu po ní tvrdě usne a má sen věštící smrt. Když procitne, uvědomí si blízký konec, začne všechny obviňovat a opět usne. Zdá se mu, že je v podsvětí.
Za dvanáct dní Enkidu zemře po těžké nemoci. Gilgameš ho celý týden oplakává a je stále u přítelova lůžka. Doufá, že se mu ho podaří vzbudit. Nakonec vystrojí pohřeb a dá vytesat sochu. Stále se ale nemůže smířit s myšlenkou smrti.
Gilgameš začne hledat věčný život. Vydá se za Uta-napištimem, který je nesmrtelný. Cesta za ním vede k hoře Mašu, odtud pohořím věčné tmy až k mořskému břehu, kde bydlí šenkýřka bohů Siduri. Té vše řekne a ona ho odkáže na Uršanabia, lodivoda Uta-napištima, který jediný může Gilgameše převést přes vody smrti. Po nebezpečné plavbě se mu konečně podaří přistát u ostrova, kde bydlí Uta-napištim. Ten mu vypráví, jak jeho jediného bozi zachránili před potopou a obdařili nesmrtelností.(Příběh o potopě je až na drobné odlišnosti shodný s biblickým, kde místo Uta-napištima vystupuje Noe.) A protože se tato velká událost již nemůže opakovat, zbývá Gilgamešovi jediná možnost : vydržet beze spánku šest dní a sedm nocí. Avšak znavený, Gilgameš ve zkoušce neobstojí. Na prosbu své ženy mu Uta-napištim prozradí tajemství rostliny života, která roste na dně oceánu. Gilgameš se pro ni bez váhání potopí, utrhne ji a vrací se s rostlinou do Uruku. Když se osvěžuje u studánky, položí tuto rostlinu na zem, ale spolkne mu ji had. Uršanabimu řekne : „Jsem odsouzen k smrti, jako každý člověk, ale můj život se zachytil v mých skutcích. Nad mými skutky nevládne smrt.“
Gilgameš se vrací do rodného města s prázdnýma rukama. Jeho jedinou útěchou je mohutná hradba obepínající Uruk.
Charakteristika hlavního hrdiny: Gilgameš je velice silný a statečný. Nešetří žádné námahy, aby dostal odpověď na otázku o hodnotě lidského života. Dokáže být velmi oddaným přítelem.
Názor: Děj jako takový se mi líbil, ale kniha se mi četla dost špatně. Určitě proto, že veršovaný epos se spoustou zastaralých jazykových obratů, se musí více "rozlouskávat".
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát