Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Finanční trh

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
 Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Podstata CP; jeho podoba, jeho obchodovatelnost

1) Podstata CP

CP je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo CP emitoval. CP je nositelem právního nároku, a proto věřitel nemůže bez CP požadovat uspokojení svých nároků a rovněž dlužník může odepřít plnění závazků, pokud mu není předložen CP.

2) Podoba CP

CP mohou existovat v těchto podobách:

a) Materializované (listinné) CP – existují ve formě listiny a nachází se buď v rukou vlastníka, nebo jsou uschovány v trezoru banky. Převod se děje věcným předáním.
b) Imobilizované (znehybněné) CP – jsou fyzicky existující dokumenty, které byly předány speciální instituci (tzv. sběrné bance). Nepředpokládá se jejich opětovné připuštění k materiálnímu oběhu. Převod se děje změnou zápisu v evidenci banky.
c) Dematerializované (odhmotněné) CP – tyto CP neexistují fyzicky, jsou zaznamenány pouze v magnetické paměti počítače. Jeho prostřednictvím jsou uskutečňovány všechny operace související s jejich správou. Tohoto způsobu bylo využito u nás při tzv. kupónové privatizaci.

1) Obchodovatelnost CP

Emitent vyjadřuje obchodovatelnost CP výslovně na jeho plášti. Podle obchodovatelnosti CP dělíme na:

A) Neobchodovatelné – emitent u nich zakazuje jejich nákup a prodej na sekundárním trhu. Je proto s nimi proveden jen první obchod, tj. jejich nákup a prodej na primárním trhu. Patří k nim zpravidla část depozitních certifikátů, vkladových listů, apod.

B) Obchodovatelné – majitel je může prodat nebo koupi na sekundárním trhu (např. na burze) a případně si zakoupit jiné CP. Obchodovatelné CP musí být zároveň převoditelné. Patří zde většina akcií, některé obligace, atd.
Do této skupiny patří i tzv. veřejně obchodovatelné CP – jsou to CP, které mají povolen přístup na veřejné trhy podle zvláštních pravidel. K tomu, aby se CP stal veřejně obchodovatelným, musí být získáno povolení Ministerstva financí. Základní podmínkou pro toto povolení je předložení prospektu emitenta CP. V prospektu jsou uvedeny některé důležité údaje o emitentovi a o CP.
Každému CP, který je veřejně obchodovatelný, se přiděluje zvláštní kódové číslo (ISIN) na základě mezinárodní soustavy číslování CP. Toto číslo je základním označením, které se používá při obchodování s CP.
ISIN - první 2 znaky jsou písemné a označují zemi původu, kde byl CP emitován (např. CZ-ČR, akcie KB a.s.)
- dále následuje deset mezinárodních znaků, tj. čísel. Př: CZ 000 80 19 106 – ČR, akcie KB a.s.
Veřejně obchodovatelné CP jsou ze Zákona o CP automaticky všechny akcie z kupónové privatizace. Veřejně obchodovatelné CP představují nejčitelnější a nejprůhlednější část trhu s CP.

Z hlediska obchodovatelnosti CP na burze rozlišujeme:

a) EFEKTY – CP obchodovatelné na burze /splňují všechny podmínky kótace a obchoduje se s nimi oficiálně na tzv. PARKETu/.
b) EXOTY – CP, které nebyly připuštěny k obchodování na burze /nesplňují všechny podmínky kótace tak, aby se s nimi mohlo oficiálně obchodovat parketu; je však možno s nimi neoficiálně obchodovat v tzv. KULISE/.


Hodnota CP a práva ztělesněná v CP

1) HODNOTA CP

Každý CP má svoji hodnotu. Každá z dále uvedených hodnot je závislá na jiných okolnostech, ale dohromady tvoří důležitý indikátor pro každého potenciálního kupce.

Rozlišujeme tyto hodnoty CP:

A) Nominální (jmenovitá) hodnota – je částka uvedená na CP (např. 1000 Kč). Tuto hodnotu určuje emitent. Je to hodnota, na kterou byl CP vystaven. Po stanovení není ovlivnitelná; je stabilní.
B) Kurzovní (tržní) hodnota – jde o cenu, kterou CP skutečně má. Tuto hodnotu určuje trh, tj. nabídka a poptávka. Tato hodnota může kolísat, není stabilní. Kurz CP je vlastně totéž, co kurzovní hodnota.
C) Výnosová hodnota – jde o určitou rentabilitu /ziskovost/ CP, která se uvádí v % a je třeba ji vypočítat.

1) PRÁVA ZTĚLESNĚNÁ V CP

Listina CP představuje v zásadě smlouvu zvláštního typu. Ztělesňuje určitá práva, která jsou různá podle druhu CP.

Dlužník nemá plnit závazek vyplývající z CP bez jeho předložení a majitel nemá požadovat plnění, aniž by CP předložil.
Při ztrátě nebo zničení CP lze právo z CP znovu získat amortizací. Zde jsou však určité výjimky (např. losy).

Z vlastnictví CP plynou majiteli tato práva:

- právo na navrácení peněz do CP vložených (obligace, certifikáty,...)
- právo na odměnu za poskytnutí peněz při koupi CP (např. úroky, prémie,...)
- právo podílet se na zisku, který bude s pomocí peněz získaných prodejem CP dosažen (u akcií)
- právo podílet se ve vymezeném rozsahu vlastnicky na majetku toho, kterému byli peníze získané prodejem CP poskytnuty (např. u akcií)
- právo rozhodovat ve vymezeném rozsahu o způsobu užití poskytnutého majetku při podnikatelské činnosti (u akcií)


EMISE CP; portfólio; odvozené CP

2) EMISE CP

Účelem emise CP je získání kapitálu. Emise vlastně představuje vydávání CP (jejich vystavování). Emitentem může být buď ten subjekt, který bude zároveň uživatelem získaného kapitálu (např. výrobní nebo obchodní společnost) nebo specializované instituce (např. investiční banky), které potřebují peníze na rozšíření vlastních aktivních operacích (např. poskytování dlouhodobých úvěrů).

Prodej CP může organizovat sám vystavovatel (emitent) nebo může využít služeb zprostředkovatelů. V důsledku toho existují 2 základní metody emise CP:

a) Vlastní – emitent sám prodává CP veřejnosti. Tento způsob emise je pro emitenta levnější, neboť nemusí platit provizi zprostředkovateli, avšak nese riziko případného nerozprodání CP. Pro tuto metodu se emitent rozhoduje v případě, kdy na kapitálovém trhu převládá poptávka po CP nebo tehdy, když je emitent dostatečně známý finanční veřejnosti. Existují 2 způsoby vlastní emise: Vlastní subskripce a Prodej z „volné ruky“.
b) Opční /cizí/ - používá se tehdy, pokud emitent není dostatečně známý finanční veřejnosti a je málo pravděpodobné, že se mu samotnému podaří rozprodat CP. K opční emisi se využívá služeb specializovaných institucí (např. emisní domy). Tyto instituce vybírají za svou činnost provizi, která obvykle představuje 1,5 – 2% z nominální hodnoty CP. Rozeznáváme 2 způsoby: Submise veřejná a Submise soukromá.



1) PORTFÓLIO

- toto slovo pochází z francouzštiny. Jeho původní význam je aktovka nebo pouzdro na spisy. V terminologii ekonomické znamená soubor reálných nebo finančních investic sestavených tak, abychom pokud možno minimalizovali rizika spojená s investováním do CP a maximalizovali náš zisk.
Každá součást určitého portfolia bude mít jinou výnosnost, jinou likviditu nebo rizikovost. Jak bude portfolio sestavené, záleží zcela na investorovi. Existuje 3 teorie, jak udržet optimální portfolio:

a) Teorie stálého a proměnlivého portfolia – je to strategie, která spočívá v rozdělení portfolia do dvou částí:
Stálé portfolio – znamená, že alespoň 15% kapitálu vložíme do zlata nebo pevné cizí valuty (marka, dolar), vládních obligací, akcií hodnotných firem a pod.
Proměnlivé portfolio – jeho složení je možno měnit podle úsudku investora. Tato část je určena zejména těm investorům, kteří mají rádi riziko a obchodování na burze.
b) Teorie – delta strategie – znamená, že investor všechny peníze uloží do bezpečných CP a ke spekulacím používá pouze úrok z nich.
c) Teorie pyramida – podle zisku uloží investor největší množství peněz do nejbezpečnějších CP a se vzrůstajícím rizikem ubírá množství peněz, které chce do CP investovat.

Správně sestavené portfolio by mělo být takové, aby jeho celkové riziko bylo nižší než rizika spojená s jednotlivými druhy CP v portfoliu obsažených.


1) ODVOZENÉ CP

- jsou to vlastně transakce s CP (neboli obchody se smlouvami o CP).
Např. v dubnu 1998 byl uzavřen pevný termínovaný kontrakt, ve kterém si investor zavázal, že 20. 12. 1998 odkoupí 100 ks akcií Telecom v ceně 2000/ks. Obchodní partner se zavázal, že za uvedených podmínek akcie prodá. Jestliže za stanovenou dobu cena akcie stoupne např. 3000/ks, bude to pro investora výhodný obchod (může však nastat i opačná situace).
Sepsaná smlouva o tomto obchodu se může stát předmětem dalšího obchodu, tz. že investor může smlouvu prodat, např. v září 1998 jinému investorovi a ten pak koupí uvedené akcie od původního partnera. Smlouva odvozená od existence akcií Telecom dostala podobu odvozeného CP neboli derivátu.

Trhy, kde se obchoduje s deriváty, se označují jako futures market (fjúčrs).


Finanční trh a jeho části

Finanční trh slouží k uzavírání a uskutečňování obchodů s CP. Základem existence finančního trhu je přesun kapitálu od těch, kterým přebývá, k jiným, kteří ho potřebují.

Finanční trh se jako celek skládá ze dvou dílčích trhů, a to:
- peněžního trhu
- kapitálového trhu

Peněžní trh

- je trhem krátkodobých peněžních půjček, jejichž splatnost nepřesahuje jeden rok. Probíhá buď poskytováním krátkodobých úvěrů, které si strany (dlužník a věřitel) evidují pouze na svých účtech, nebo ve formě CP.

Jako krátkodobé CP zde vystupují např. státní pokladniční poukázky, směnky, depozitní certifikáty, atd.

Kapitálový trh

- představuje obchody zahrnující střednědobé a dlouhodobé úvěry a majetkové závazky. Probíhá poskytováním střednědobých a dlouhodobých úvěrů nebo emisemi CP z dlouhou dobou splatnosti (např. obligace, zástavní listy, akcie, atd.)

Obchody finančního trhu (peněžního i kapitálového) probíhají na primárním a sekundárním trhu.

Na primárním trhu jsou umísťovány nové CP, které emitent vydává poprvé.
Na sekundárním trhu je obchodováno se všemi CP, které byly koupeny na primárním trhu (z výjimkou těch, u kterých to emitent výslovně zakazuje).

Primární i sekundární trh může být uskutečněn buď osobně (prodávající a kupující se střetávají přímo), nebo anonymně (prodávající a kupující se nemusí vůbec znát).

Osobní obchod může být buď organizovaný (obchod je uskutečněn bankou, makléřskou firmou, atd.), nebo neorganizovaně (obchod se uskutečňuje přímo mezi podniky, mezi podniky a občany, atd.).

Anonymní (volný) obchod může být buď přímí (emitent si sám prodává CP, např. na burze), nebo zprostředkovaný (emitent využívá zprostředkovatelských služeb bank nebo finančních společností).
Členění CP podle části finančního trhu

CP podle částí finančního trhu můžeme rozdělit na 2 základní skupiny:

A) CP kapitálového trhu – doba jejich splatnosti (případně držby) je delší než jeden rok
B) CP peněžního trhu – doba jejich splatnosti (případně držby) nepřevyšuje jeden rok

Ad a) CP kapitálového trhu

Do CP kapitálového trhu patří: 1) Úvěrové CP
2) Majetkové CP

Úvěrové CP
Jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem (investorem). Dlužník si tímto způsobem opatřuje kapitál, věřitel zase získá po určité době úrok.
Druhy úvěrových CP:
- obligace (viz tématický celek CP)
- výměnné a opční obligace
- zástavní listy (viz. CP)
- vkladové listy
- jiné úvěrové CP (např. depozitní certifikáty s dobou splatnosti delší než jeden rok).
Výměnné (směnitelné) a opční (odběrné) obligace  jsou druhem průmyslových obligací, které mnou být majiteli vyměněny za akcie. Investoři je kupují proto, aby si zajistily právo na výměnu za akcie (právo na odběr akcií).
Vkladové listy  jsou emitované spořitelnami a jinými bankami. Jsou určeny především drobným vkladatelům a proto se vyznačují nízkými nominálními hodnotami.

Majetkové CP
Investoři nakupují tyto CP se záměrem získávat z nich pravidelný výnos a spolupodílet se na rozhodování, podnikání i na vlastnictví podniku.
Vliv investorů na rozhodování může být:
- menšinový (do výše 20 %)
- podstatný (nad 20 % a do výše 50 %)
- rozhodující (nad 50 %)
Druhy majetkových CP:
- akcie (viz CP)
- podílové listy (viz CP)
- účasti (podíly)
- požitkové listy
Účasti (podíly)  jsou CP, které potvrzují právo majitele na podíl na zisku, případně na likvidačním zůstatku společnosti při jejím zániku. Jde o CP, které emitují obchodní společnosti (např. s.r.o.) a družstva, nemajíce možnost zvýšit základní kapitál vydáním nových akcií.
Požitkové listy  jsou majetkové CP s pevně stanovenou splatností, kterými se osvědčuje (potvrzuje) právo majitele podílet se na zisku společnosti a na prodejním výnosu při splatnosti tohoto CP. V naší současné praxi se CP tohoto typu nevyskytují.

Ad b) CP peněžního trhu

-jsou CP představující krátkodobý finanční majetek. Vzhledem ke své krátkodobé splatnosti mají úvěrový charakter.

Do CP peněžního trhu patří:
- směnky (viz CP)
- komerční a finanční papíry
- depozitní certifikáty (viz CP)
- šeky (viz Peníze a platební styk)
Komerční papíry  jsou krátkodobé CP, které emitují podniky a jejich prodejem si opatřují krátkodobý úvěr. Dobře obchodovatelné jsou zejména komerční papíry velkých společností, které jsou dobře známi a v důsledku jejich hospodářské způsobilosti nebývá pochyb o splnění závazků.
Finanční papíry  jsou velmi blízké komerčním papírům. Vydávají je velké finanční společnosti. Největší rozšíření mají v USA. Lhůta splatnosti je obvykle 1-6 měsíců. Finanční společnosti jimi řeší krátkodobé výkyvy v poptávce po spotřebních půjčkách.


Zvláštní druhy CP

Patří zde několik druhů CP. Jsou to např.:

1) Státní renta – jde o ukládací dlužní úpis vydávaný zpravidla státem. Stát se zavazuje k placení úroků, nikoliv ke splácení dluhů. Rentový dluh nemá stanovenou dobu splatnosti, je ze strany státu nevypověditelný, tzv. věčný dluh. Ke splatnosti tohoto CP může dojít pouze prodejem na burze.
2) Peněžní vklady – mohou existovat buď jako vkladní knížky nebo jako vklady na účtech peněžních ústavů (např. běžný účet, sporožirový účet, termínovaný vklad, atd.). Výhodou peněžních vkladů je jejich rychlá mobilizovatelnost, nevýhodou poměrně nízký roční úrok (ve srovnání s jinými druhy CP).
3) Životní renty – jsou pravidelné měsíční příjmy, které si osoby zajišťují do budoucna tím, že pravidelně splácí menší částku nebo jednorázově větší částku, a tak si zajišťují smlouvu o životní rentě (což je vlastně zvláštní druh CP). Životní renty jsou vypláceny zejména z penzijních fondů.
4) Konosament – je přepravní doklad v námořní dopravě. Je to CP, který vystavuje dopravce. Zní na jméno. Dopravce konosamentem potvrzuje přijetí zboží a současně se zavazuje vydat toto zboží v přístavu určení držiteli (majiteli) konosamentu.
5) Komunální list – je úvěrovým CP, který vydává peněžní ústav pro neveřejně právní instituce a orgány. Podstat je stejná jako u zástavního listu. Komunální listy jsou vlastně formou hypotekárního úvěru a jsou zajištěny majetkem měst a obcí.
6) Warriant – jde o CP plnící dvě funkce:
a) v obchodě se zbožím se používá jako záruka zboží za úvěr (tzv. lombardní úvěr). Je převoditelný na jinou osobu indosamentem (rubopisem).
b) Vydávají ho a.s. (zejména v USA) v případě, že hodlají vydat nové akcie. Každý warrant dává právo k nakoupení pouze 1 akcie ve stanovené lhůtě. Po uplynutí této lhůty je warrant bezcenný.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT