SAVCI

Pravděpodobně se vyvinuli ze savcotvárných plazů v druhohorách

Podtřída: vejcorodí
- primitivní savci, mají znaky plazů
řád: ptakořitní
rozmnožují se jako plazi, mají kloaku, srst, rozdělené srdce, bezzubé čelisti
zformované do tvaru zobáku.
Zástupci:
- ježura australská, paježura,
ptakopysk podivný ( 60 cm,žije ve vodě a bez nadechnutí vydrží až 5 min., staví si nory do břehů
( 20m) a na konci je hnízdo, má kachní zobák, plochý ocas, plovací blány, samci
a mladí jedinci mají na nohou ostruhy, ze kterých vytéká jedovatá tekutina, živí se korýši,
plži, rybami a to si „cpe do škraní“ a pak vypluje nad hladinu a teprve to sežere, samice 1-3 vejce, mláďata olizují mat.mléko z břicha.

Podtřída: živorodí
nadřád: vačnatí
řád: vačnatci
- Amerika, Austrálie, žijí na zemi a stromech, samice mají dvě dělohy,
Zástupci:
- vačice opossum, klokan obrovský, vakoveverky,
koala medvídkovitý – živí se pouze listy blahovičníku, samice porodí embrio – vleze do
vaku ústa mu srostou s bradavkou, 2 měs. ve vaku a 1 rok se nosí na
zádech.
Klokani

Vyvinuli se v Austrálii. Žijí ve stádech, obývají travnaté stepi, řídké lesy, skalnaté a horské oblasti. Mají mohutné a svalnaté zadní nohy, přední zakrnělé, silný ocas jako kormidlo a opěradlo v sedě. Dokáží běžet 50 až 70 km za hod. Skoky = 5 – 10m. V ohrožení kopu, nebo boxují. Živí se především rostlinami. Samice porodí embrio (3 cm) musí se dostat do vaku k bradavce. ta se zduří a mláděti k ní přirostou ústa. Ve vaku je 10 měsíců.
Později se může narodit další. každý má svou bradavku s různým mlékem.
klokan velký, rudý – 90 –120 kg, ocas 1m, tělo 2,2 m, výška 1,6 – 1,9 m
klokan pižmový - velikost potkana
klokan skalní, stromový

nadřád: placentálové
řád: hmyzožravci
- 5 prstů na před. i zad. končetinách, aktivní za šera, v noci, zimní spánek
Zástupci:
- ježek západní – rodí se s bodlinami zakryté blánou
- rejsek obecný – protáhlý čumák, nejmenší savec
- krtci – žijí skoro po celém světě. Přední končetiny mají drápy, zrak velmi slabý, výborný sluch, rypáček a ocas jsou hmatový orgán, potrava – hmyz, ponravy, žížaly (ty si uchovává v zásobárnách živé, protože je kousnutím pouze ochrne. Dělají si podzemní chodby až 150m
dlouhé, přebytečnou hlínu vyhrabávají kolmo nahoru. Staví si zimní hnízda blízko zásobáren. Mláďata 3-5, rodí se holá. matka je v nebezpečí přenáší. Délka 11-17cm
krtek obecný, slepý, hvězdonosý (Amerika)






řád : letouni
- přední konč. mají mezi prsty blánu, orientace echlokací(spec. hlasové ústrojí jim umožňuje výbornou
orientaci, na principu radaru – vysílá ultrazvukové vlny) zimní spánek, živí se hmyzem
Zástupci:
netopýři
-a) netopýři – křídla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi prodlouženými prsty před.konč. a upíná
se na zadní konč. a ocas. Nemají skoro žádný zrak, spí hlavou dolů a zabakí se do křídel,
loví v noci, žíjí v koloniích jen samčích nebo samičích, 1-2 mláďata, matka ho bere i na
noční lov ( je pevně přichyceno k bradavce), někteří věk až 20 let, rozětí křídel některých
až 60cm. Má jednoduché uši.
netopýr velký, hvízdaví (chránění), ušatý

-b) vrápenci – spí hlavou nahoru, mají na uších záhyby a šošolky, ve spánku přiloží křídla k tělu
vrápenec malý (Macocha)
-c) upíři – upír obecný - tropi, vykouše políčko a líže krev, sliny mají látku proti srážení krve
-d) kaloni –kaloň malajský - rozpětí křídel až 1,7 m, nejsou nebezpeční, živí se např. květy a plody
banánovníku
Různé druhy, různá potrava – hmyz, rostliny, ryby, pyl, krev …

řád: primáti (nehetnatci)
- vyvinuti z hmyzožravců, 200drhů + člověk, adaptace ke stromovému životu – silné končetiny, kde se palec staví proti prstům, vyvinuté klouby, drápy přeměněné na nehty, 2 bradavky mezi horními konč.,rozvoj mozku, zraku, horší čich, všežraví
podřád: poloopice
- mají drápy a na palci nehet, podobni „kočkám“
Další: lemur kata – dlouhý páskovaný ocas, komba ušatá – velké oči, outloň váhavý, ksukol
podřád : opice
- mají nehty, oči směřují dopředu
- ploskonosí – sociálně vyspělé – kosmani, malpy (použití nástrojů), vřešťani
- úzkonosí – úplná nosní přepážka, samice menstruují – makak rhesus (rh faktor na něm objeven,rudé
sedací mozoly, rodí 1 mládě, 10 –15 let,kočkodan zelený, paviáni
- lidoopi – gibonovití - gibon lar – Asie, stromy
- šimpanzovití - šimpanz učenlivý, gorila obecná, orangutan sundský ( na pokraji
vyhubení)
- hominidae – vymřelé rody, Homo habilis, Australopithecuc Africus

řád: šelmy
- vyspělé smysly, chování, masožraví, uspůsobení k lovu
podřád: pozemní šelmy
- medvědovití – zimní spánek, zakrnělý ocas, všežravci – medvěd lední, hnědý a jeho poddruhy
(kodiak, grizly, brtník)
- kunovití – kolem řiti pach. žlázy, při podráždění stříkají páchnoucí sekret – lasice hranostaj, kuna
lesní, tchoř tmavý, norek americký, vydra říční, sobol asijský
jezevec lesní – stříbrnošedý, černé nohy, silné drápy k hrabání nor(100m), protáhlý
čenich, čilí v noci, pelech až 5m pod porchem, nespí v zimě, dělají si
zásobárny, samotáři, probíhá utajená březost(k vývoji zárdků dohází po
delším čase), 1-5 slepých mláďat, matka kojí, potom krmí natrávenou
potravou, 10-15 let, 5-20kg – záleží na druhu.
- kočkovití – kulatá lebka, z úžování zorniček, tlapka 5 polštářků, loví plížením a skokem, žije
samotářsky,dobrý zrak, sluch, zatažitelné drápy.
kočka divoká, domácí, levhart skvrnitý, jaguár americký, rys ostrovid, puma americká,
lev pustinný, tygr džunglový, gepard štíhlý (nejrychlejší)

- psovití – protáhlá lebka, tlapka má 4 polštářky+1 vzadu,, štvou kořist, žijí ve smečkách,dobrá čich
a sluch, pes domácí, pes vlk, fenek berberský, šakal obecný, kojot prériový, liška
obecná,polární, pes dingo, hyenovitý
podřád: ploutvonožci ( vodní šelmy )
- adaptace k životě ve vodě, před.končetiny v ploutve a zachováno 5 prstů, zadní konč.
v ocasní ploutev, silná tuk. vrstva,ve vodě mrštní, na suchu špatně lezou,žerou ryby,
dýchají vzdušný kyslík.
- lachtan ušatý – postaví se na zadní (balónek)
- tuleň obecný, středomořský – nemají ušní boltce, na sever.polokouli
- mrož lední – z horních špičáků kly, dlouhé vousy, není srst

řád: chudozubí
- primitivní savci, pomalý pohyb, zuby chybí – redukovaná sklovina, Amerika
- lenochod tříprstý – na větvích stále dolů i srst roste dolů, srostlé 3 prsty, drápy na zavěšení
- pásovec devítipasý – krunýř tvořen zrohovatělou kůží, pod ní kostěné destičky spojené
měkkou kůží, krunýř není na břiše, v nebezpečí se druhy s klenutým
krunýř em stočí do klubka a s plochým se zahrabou do země. Živí se
hmyzem, červi, obojživelníky, plazi, mršinami, dělají nory,
polyembryonie ( jediné oplozené vajíčko se dělí. Pak se rodí mláďata
po 4,8,nebo12. krunýř se tvoří až po narození.
- mravenečník velký – huňatý ocas, drápy, silná kůže, protáhlá tlama s úzkám trubicovitým
otvorem, kam vymršťuje dlouhý, lepkavý jazyk, potrava se drtí
v žaludku (nemá zuby), nemají hnízdo, v noci se stočí a přikryjí
ocasem, 1 mládě, nosí matka na zádech,2-3m, 30-50kg,
řád: hlodavci
- horní řezáky pouze 2 a dorůstají, sklovina jen vpředu, zuby třenové, špičáky chybí, stoličky jsou, rychle se množí
- veverkovití - veverka obecná – 1 vrh různé barva mláďat, sysel obecný – stepy, v ČR ohrožen
svišť horský
- bobrovití – bobr evropský, kanadský – plochý, šupinatý ocas, zad.konč. plovací blány, před.konč.
dlouhé drápy, pod vodou až 5min., vodovzdorná srst, živí se listy, kůrou, dřevem
stromů, staví hráze, obydlí, 2 páry na celý život, obydlí má vstup pod hladinou a vede
do komůrky s podestýlkou, ze které vede větrací komín.páření „tváří v tvář“, mláďata
1-9, matka kojí a dokrmováni rostlinnou stravou od starších sourozenců, které jsou do
2 let také v hnízdě.15-20 let, 50-80cm, 10-25kg.
- křečkovití – 16 zubů, křeček polní, hraboš polní, pískomil, hryzec vodní
- myšovití – dlouhý ocas, ušní boltce, myši, potkani, krysy
- dikobraz obecný – husté, černobílé, proužkované ostny (přeměněné chlupy), zastrašují funěním,
chřestěním ocasu, naježenými ostny, čilí v noci, živí se kořínky, ovocem,
listím, hlízami, ještěrky, samotář, 1-5 malých, rodí se osrstěná a vidí.
- plchovití – čilí v noci, na stromech, huňatý ocas, plch velký, plšík lískový
- morčatovití, činčilovití (huňatá, cenná srst)

řád: sirény (ochechule)
- jsou velcí, býložraví savci, kteří se vyskytují v topických a subtropických oblastech Atlantiku.
Osidlují pobřeží, řeky a ústí řek, klidní a pomalí,mají masité horní pysky, zvíře jimi může uchopit
potravu a podat si ji do úst, torpédovitá těžkopádná těla ukončená silným, okrouhlým placatým
ocasem. , přední nohy malé, 6 krčních obratlů, je silná a tuhá, řídce porostlá štětinami. Vrstva tuku
je malá, mohou plazit pomalu po zemi, dávní předkové byli podobní předkům dnešních slonů.
Rohovku očí jim stále pokrývá rosolovitý výměšek slzných žláz..
- Kapustňák širokonosý








řád: lichokopytníci
- došlapují na 1-3 prsty chráněné rohovitými kopyty, prsty bývají dole rozšířené, chybí palec,
býložravci
- čeleď: tapírovití – převislý pysk (malý chobotek), pruhovaná mláďata, mají rádi vodu,
březost 400 dní,
tapír jihoamerický, indický, horský – na přední noze 4 prsty, na zadní 3 (prostřední
přeměněn na kopyto), Žere v noci výhonky, listy, které ulamuje
chobotkem, 1 malé, 2 - 2.5 m, 350 – 500kg.
- nosorožcovití – 3 prsty, tlustá kůže(6 cm), 2000kg, rohy jsou stálé a vypadají jako slisovaná
vlákna chlupů nosorožec dvourohý –Afrika, nosorožec indický (1 roh)
- koňovití – 1 prst, žijí ve stádech, kůň Prezewalského, kůň arabský, zebra stepní, osel domácí,
mezek (oslice + kůň), mula (klisna + osel),

řád: chobotnatci
- na konci chobotu 1-2 hmatové prstíky, horní řezáky prodloužené v kly, stoličky se mění až 6 krát,
prsty srůstají, nad ušima pachové žlázy, chladí si krev máváním uší, v kůži často parazity, 2 prsní
bradavky, březost 20 měs.,
slon africký – 2 hmatov. prstíky, ucho do tvaru vějíře, těžko se dá ochočit
slon indický – 1 hmatov. prstík, ucho malý trojúhelník, vyklenutý hřbet
vyhynulí – mamut, mastodont

řád: zajíci
- 4 horní řezáky(2 velké + po stranách 2 malé, dorůstají), cekotrofie ( požírají své kašovité výkaly , opět je tráví, vznikají tvrdé bobky, zajíc polní, divoký (malé vidí, srst), králík domácí ( holá, slepá)

řád: sudokopytníci
- 3 a 4 prst kryt velkými kopyty
Podřád: nepřežvýkavci
- jednoduchý žaludek (jako člověk), špičáky přeměněné v kly,
čeleď: prasatovití – řídké, tuhé štětiny, rypák vyztužen kostí, potravu si vyrývá,
prase divoké – 8-12 malých, pruhy zmizí po 1,2 roce, prase bradavičnaté,
pekari páskovaný, pískový (Amerika), babirusa celebská (má 4 kly)
čeleď: hrochovití – silná kůže bez srsti, v tlamě kulovité a silné řezáky, kterými zastrašují, čas tráví ve
vodě, zvláštně okusují trávu kolem řek, uzavíratelné nozdry (až 15 min.) ,
válejí se ve výkalech
Podřád: mozolnatci
- došlapují na 2 zrohovatělé prsty, mozoly na prsou, kolenách, pod 3 a 4 prstem, tzv. mimochodí
(zároveň jde levá zadní a levá přední), v hrbech tuk, schopni vypít naráz 50 l vody, 12 dní bez
vody, živí se : větvičky, plody, trávy, byliny
velbloud dvouhrbý – žaludek pouze 3 díly, ve volné přírodě žije ve skupině po 20 a jeden
samec je hlavní
velbloud jednohrbý = dromedár, lamy
Podřád: přežvýkavci
- složený žaludek, chybí horní řezáky, potravu škubou pysky a zuby, býložravci
čeleď: jelenovití – parohy= pučnice (rostou z nich parohy) pouze samcia shazují je, rostou nové při
růstu kryty pokožkou, určení stáří ( přibližně šesterák – 3 výrůstky na jednom = 6
let) jelen evropský – v zimě je hnědošedý a v létě červenohnědý
sob polární, srnec obecný, los evropský, daněk skvrnitý
čeleď: žirafovití – málo druhů, Afrika, přední nohy delší, dlouhý silný jazyk – žere listí a větve stromů
spí ve stoji, 1 malé padá při porodu 2 m, žijí ve skupinách, 6m, 20let, 7 obratlů
okapi pruhovaná – hnědé pruhy, menší krk, žirafa síťovaná, žirafa Rotchildova




čeleď: turovití – rohy duté z keratinu- pokožkového původu, žijí ve stádech,
Afrika – gazela Grantova – vroubkované parohy, teritorium značí pachovými
žlázami v očích (slzy), antilopa sobí, losí, pakůň žíhaný, voduška
velká
Asie – antilopa jelení, sajga tatarská
další: kráva, ovce, koza, kozorožec, kamzík- rohy mají hákovitý tvar,na zimu
se spojují stáda, muflon- zahnuté rohy-špičky dolů, značkují
meziprsními žlázami, buvol – rohy mají špičky nahoru,v ohrožení tvoří
„vojenský útvar“ a vrhnou se na nepřítele, bizon – hustá srst
řád: kytovci
- píce-adaptace pro potápění, podkožní tuk, před.končetiny v ploutve, zadní zakrněly, na hlavě
hmatové chlupy, dokonalý sluch (echolokace ve vodě= hydrolokace),2 mléčné bradavky, mládě
se rodí ocasem napřed, matka ho vynese na hladinu – první nádech, bohatá komunikace, vydechují
teplý, vlhký vzduch
Podřád: kosticovci
- rohovité lišty v ústech(cedník na plankton), velký jazyk, 2 dýchací otvory
velryba grónská, biskajská(černá) – kojí tak, že vstřikuje mláděti do úst mléko pomocí mléčných svalů
plejtvák obrovský, myšok
Podřád: ozubení
- dýchací otvor na temeni, komunikace zvuky a ultrazvuky, mají velký počet zubů
vorvaň tuponosý, delfín skákavý, obecný – loví společně, mají uzavíratelné nozdry,
kosatka dravá – bíločerná kresba, loví společně, žere tuleně, tučňáky, delfíny

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1708