Homér - Ilias a Odyssea

Autor: Homér
Název knihy: Ilias a Odyssea
Rok vydání: 1985

Stručný obsah:

Ilias:
Hlavní hrdina eposů, Odysseus byl král na ostrově Ithaka, což je řecký ostrov v jónských ostrovech. Hrdina trójské války, proslulý svou chytrostí, výmluvností i statečností. Trójská válka byla výprava předních válečníků z téměř celého Řecka proti městu Trója v Malé Asii. Příčinou byl únos manželky spartského krále Meneláa Heleny synem trójského krále Paridem. Na řecké straně se v obléhání Tróje vyznamenali zejména Achilleus, Odysseus, Agamemnón, z Trójanů vynikal zejména Hektór. Město dobyli Řekové lstí, když zhotovili na Odysseovu radu obrovského dřevěného koně, v jehož útrobách se schovali bojovníci. Tento kůň je dodnes znám jako Trojský kůň, podle něhož vznikla také přísloví jako "danajský dar" apod. Trójané vtáhli koně do města, v noci z něj vystoupili Řekové a otevřeli městské brány. Ze strašného krveprolití se ze všech Trójanů zachránil pouze Aeneas se svými druhy.

Odysseus:
Král na ostrově Ithace,syn Láertův, manžel Penelopin, otec Télemachův. Mezi řeckými hrdiny v trójské válce proslul chytrostí a výmluvností, vynikl však i v boji. Spolu s Diomédem zabilo na noční výpravě trójského zvěda Dolóna a thréckého krále Rhésa. S Diomédem pronikl také do Tróje a ukradl posvátné palladium. Na jeho radu sestrojili Řekové dřevěného koně, s jehož pomocí dobyli Tróje.

Při návratu do vlasti, který trval deset let, prožil četná dobrodružství, při nichž všichni jeho druhové zahynuli. Nejprve přistál se svými dvanácti loďmi u thráckého pobřeží, kde se utkal s divokými Kikony a ztratil 72 mužů. Po devítidenní plavbě se dostal do země Lótofagů, pojídačů lótosu, který působil ztrátu paměti, odtud k pobřeží obývanému jednookými obry Kyklópy, byl uvězněn jedním z nich- Polyfémem v jeho jeskyni a stěží vyvázl živ a k tomu ztratil další čtyři muže. Oslepením Polyféma uvalil na sebe hněv jeho otce Poseidóna, který ho na další plavbě stíhal bouřemi. Přízní boha větrů Aiola se již přiblížil na dohled k rodné Ithace, ale zvědavost druhů, kteří otevřeli měch s nepříznivými větry, daný Odisseovi Aiolem, způsobila, že loď byla zahnána zpátky k ostrovu Aiolovu. U lidožravých Laistrygonů ztratil téměř všechny své druhy. S jedinou zbylou lodí připlul pak k ostrovu Aiaia, sídlu kouzelnice Kirky. Když donutil Kirku, aby vrátila jeho druhům proměněným ve vepře lidskou podobu, strávil pak u ní celý rok. Na další cestě šťastně unikl Sirénám, ale proplouvaje úžinou mezi Skyllou a Charybdou ztratil 6 mužů, jež pohltila Skylla. Na ostrově Thrínakii porazili jeho vyhladovělí druhové několik kusů dobytka z posvátného stáda Héliova. Za trest zasáhl Zeus jejich loď bleskem, jediný Odysseus se zachránil na lodním trámu a za několik dní byl zanesen mořem k ostrovu Ógygii. Tam jej vlídně přijala nymfa Kalypsó a zdržela ho na ostrově sedm let. Konečně ho musela na příkaz bohů propustit, a Odysseus odplul na vlastnoručně vyrobeném voru do vlasti. Po sedmnáctidenní plavbě se přiblížil k ostrovu Scherii, sídlu Fajáků, za bouře seslané Poseidonem však ztroskotal. Zachránila ho bohyně Leukotheá (Ínó), která mu hodila závoj, s jehož pomocí doplaval ke břehu. Tam ho nalezla Nausikaá a dovedla ho k otci, králi Alkinoovi. Ten Odyssea vlídně přijal, pohostil a uspořádal na jeho počest hry. Při hostině Odysseus vyprávěl před celým dvorem své zážitky. Král Alkinoos mu pak dal loď, která ho bezpečně dopravila na Ithaku. Tam Odysseus nejprve ztrestal drzé nápadníky své manželky Pénelopy, kteří v době jeho nepřítomnosti vyjídali jeho dům. Pak se dal poznat manželce a stařičkému otci. Když po letech Odysseův a Kirčin syn Télegonos dospěl, vydal se hledat otce, přišel na Ithaku a nepoznav Odyssea, nešťastnou shodou okolností ho zabil.

Boj s Kyklópy:
Když se král Odysseus po dobytí Tróje vracel do vlasti, přistál u ostrova Kyklópů, což jsou jednoocí lidožraví obrové, aby ho lépe poznal. Odyssea i jeho druhy však uvěznil Polyfémos, syn boha moře Poseidóna a nymfy Thoósy, v jeskyni a postupně je zabíjel a jedl. Odysseus lstí obra uspal a oslepil. Pak pod břichy beranů z jeskyně se zbylými druhy vyklouzl.

Setkaní se Sirénami:
Sirény, napůl dívky, napůl ptáci. Původně pyšné a nepřístojné dívky, proměněné za trest buď Múzami, nebo Afroditou. Jejich sídlem bylo buď podsvětí, nebo nebe. Podle Homéra sídlí na ostrově nedaleko Skylly a Charybdy a lákají k sobě kouzelným zpěvem plavce, které usmrcují. Z mytických hrdinů se k nim dostali jako první Argonauti při návratu z Kolchidy; před záhubou je uchránil svou hrou Orfeus. Připlul k nim také Odysseus, který uchránil své druhy tím, že jim ucpal uši voskem, a sebe nechal připoutat ke stěžni. Sirény jsou symbolem vábivé, neodolatelné síly.

Proplutí mezi Skyllou a Charybdou:
Skylla a Charybda obludy číhající každá na jedné straně Messinské úžiny; kdo unikl jedné, dostal se do spárů druhé. Symbol situace, v níž nejde uniknout buď jednomu, nebo druhému zlu.


Pobyt u čarodějnice Kirké:
Kirké, kouzelnice žijící na ostrově Aiaia, kam zřídka zavítali lidé; dcera boha slunce Hélia a kouzelnice Persy. Argonautům vracejícím se z Kolchidy poradila, jak překonat všechna nebezpečí při jejich návratu do Iásónovy vlasti Iólku. Když na ostrově přistál Odysseus, proměnila polovinu jeho druhů ve vepře. Odysseus přinutil Kirké, aby kouzlo zrušila výměnou za slib, že s ní rok zůstane žít. Po uplynutí lhůty ho Kirké s cennými radami propustila.

Setkání s Kalypsó:
Kalypsó, dcera Títána Atlanta; nymfa na bájném ostrově Ógygii, kde zdržovala po sedm let krále Odyssea, vracejícího se z dobyté Tróje na rodnou Ithaku. Sváděla ho a obklopila krásou a blahobytem, přesto Odysseus tak toužil po návratu, až se bohové slitovali a přiměli Kalypsó, aby ho propustila. V podtextu Homérova líčení lze vytušit otázku: k čemu je člověku blahobyt a nesmrtelnost, není-li svoboden?

Po návratu na Ithaku byl nucen ztrestat nápadníky své ženy Pénelopy. Ta 20 let čekala na návrat svého muže, Odyssea, a odmítala četné nápadníky.Dodnes symbol věrné ženy.
Odyssea měl syna Télemacha. Ani matčina péče, ani vychovatel Mentór mu nemohli nahradit otce. Dlouho otce neviděl a ani nevěděl, kde je (deset let trvala trójská válka, deset let pak Odysseus bloudil). Sám se statečně ujal ochrany matky, avšak proti samozvaným nápadníkům nic nezmohl. Vydal se do světa najít otce. Nakonec se s ním sešel v blízkosti domova, v chýši pastýře Eumaia. Odysseus pak s pomocí Télemacha a Eumaia pobil nápadníky a znovu se ujal vlády nad královstvím a ve svém domě.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4164