Adršpach

Adršpach
Adršpašské skalní město leží v Broumovské vrchovině. Je to výrazná tabulová plošina z kvádrových pískovců s vrchovinným rozčleněným reliéfem. Předpokládá se , že vznikla někdy v období svrchní křídy. Přesněji ve středním Turonu až Koniaku. Adršpašské skály jsou tedy staré okolo 150 milionů let. Toto z geologického hlediska malé stáří vysvětluje nezvykle ostré a poměrně málo zvětralé vrcholky známých zdejších skalních měst. Takzvaná skalní města představují totiž množství neobvykle úzkých a vysokých skalních útvarů, připomínajících věže.
Ve zdejším kraji pramení překrásná řeka Metuje, která se o několik málo desítek kilometrů dál vlévá do Labe.
Historicky první zprávy o zdejších skalách pocházejí z 13. století, když benediktini, osidlující zdejší kraj, narazili na přírodní překážku - Broumovské stěny. Adršpašsko - teplické skály byly přístupné pouze na okrajích. Neprostupný prales byl výbornou přírodní hradbou, proto zde byly vybudovány tři hrady - Adršpach, Střmen a Skály. Pískovcové skalní město s množstvím bizarních útvarů, jichž je zde přes 1000 a jsou až 90 metrů vysoké, je od roku 1993 státní přírodní rezervací. Tato rezervace má rozlohu 1772 hektarů a je unikátní zbytky původních pralesních porostů.
Nástup "turistického" ruchu představoval pro Adršpašsko počátek 18. století. Jako jeden z prvních se sem vydal básník Johann Wolfgang Goethe v roce 1770. Skalním městem byl naprosto okouzlen. Teplické skály odolávali průniku místních obyvatel i příchozích ještě déle. Venkovnímu světu je otevřel až lesní požár v roce 1824. Přírodní katastrofa totiž způsobila objev dosud zarostlého a nepřístupného skalního města (v úseku od skály Řeznická sekera k Martinské stěně). Byla tak ovšem velmi radikálně porušena rovnováha lesa, který se vzpamatovával velmi dlouho a stěží. Stezka přes Chrámová náměstí byla upravena roku 1847 a tak zvaná Nová partie Anenským údolím byla zpřístupněna až roku 1868.
Již koncem minulého století vzrůstal ve zdejší oblasti turistický ruch. Pracovali zde průvodci, podávalo se občerstvení, fungovala pošta a ve Skalním chrámu se vyhrávalo na flašinet a harmonium. Po vzniku Československa zařadil Klub českých turistů zdejší okruh do sítě značených cest. Adršpašskými skalami ročně projde kolem 250 tisíc lidí, návštěvnost odlehlejších Teplických skal je přírodě příznivější. Ročně je navštíví na 50 tisíc osob.
V létě 1999 byla slavnostně otevřena Naučná stezka teplickým skalním městem věnovaná památce bývalého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška. Vede po modře značeném turistickém okruhu. Na trase dlouhé šest kilometrů je celkem patnáct zastavení s informačními tabulemi o živé i neživé přírodě, historii a objevování skal i o turistice a horolezectví.
První horolezecký výstup se datuje roku 1923 o do současnosti byla zlezena většina zdejších věží.
Všechny věže mají nejrůznější jména podle toho, co lidem připomínají. Najdeme tu tedy například: Rychtu, Křížový vrch, Milence, Cukrovarský komín, Starostu a Starostovou, Gilotiny, Eliščinu věž a mnoho dalších.
V Adršpachu jsou ale i poměrně velké podzemní prostory- největší podzemní prostora v Teplických skalách je dlouhá 45 metrů, vysoká 50 metrů, široká však pouze 1,5 až 2,5 metru. Představuje přechodnou vývojovou formu mezi skalní soutěskou a puklinovou jeskyní. Na křížení hlavní pukliny s příčnou je rozšířená a vyúsťuje navenek.
Celá oblast je protkána několika potůčky, je zde malé jezírko a krásná, neporušená příroda.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4802