Alexandr Veliký - Legenda mezi smrtelnými
Historie Alexandra začíná v možná v roce 359 př. Kr, kdy se k moci dostal král Filip  II. Makedonský, který syna
Alexandra připravil na jeho  slavnou budoucnost, možná v roce 357, kdy si Filip vzal za manželku Olympii Moloskou, Alexandrovu  matku, 356, kdy se Alexandr narodil, 340, kdy poprvé, byť jako regent  vládl Makedonii, když Filip „sjednocoval“ a „poznával“ Řecko, nebo  konečně v roce 336, kdy byl Filip zavražděn svým osobním  strážcem  Pausanisem během oslavy,  není však pochyb, že je jedním  z lidí, kteří doopravdy změnili svět až  dodnes.
Zázračné dítě
Již jako dítě  byl zvláštní, měl pěkný vzhled, příjemný hlas a všeobecně působil velice charismatickým dojmem.Odmalička se ivě zajímal o drama, hru na flétnu, lyru  a poezii. Vyspěl poměrně brzy a již od pěti let měl svého osobního  učitele  jménem Leonidas, což  byl jeden  z příbuzných z matčiny strany, asi strýc.Leonidas  vyučil Alexandra  základům  etiky a disciplíny.V sedmi letech získal  Alexandr  zkušenějšího učitele, kteým byl  Lysimachus.Ten ho naučil oceňovat  umění (převážně  řecké), navíc si získal přízeň krále  tím,  že  mu přezdíval Pelleus, Alexandrovi říkal Achileus a sám sebe  v žertu nazýval Phoinix, jak se jmenoval tutor Achillea  z trojské války.
Filip a Olympie brzy poznali obrovské duševní možnosti malého Alexandra, a proto u v jeho věku třinácti let  jako  lektora najali nejvěhlasnějšího z řeckých  filosofů, Aristotela. U Aristotela se Alexandr  učil filosofii, etiketu, politiku a lékařství, což pro  Alexandrův  pozdější život bylo  vše nesmírně důležité.Alexandr se však měl v pozdějším věku s Aristotelem jednu neshodu,zatímco Aristoteles pokládal  neřeky  za barbary, Alexandr si přál spojit všechny národy  světa do jednoho  helénistického  nadstátu s Makedonci   v čele.Jako třináctiletý již projevoval velmi  silnou   vůli, schopnost se prosadit, např.  Bucephalos ( Podle neověřené legendy si ve třinácti letech sám zkrotil koně) .V roce 340, když mu  bylo  16 let, Filip odcestoval do  Byzance bojovat  s rebel, Alexandr  zůstal doma jako regent, s mocí vládnout  ve slovu krále Filipa, což dokazuje,  že již byl vycvičen v bojišti, již sám vyhrál souboj s nepřítelem a pravděpodobně i  několik dalších.Na severu Makedonie vypulo povstání, které Alex potlačil, rebely zahnal na  sever a založil řeckou kolonii Alexandropolis.
Alexandrova rodina
Rodina,  ve které vyrůstal zjevně nebyla  ideální, Alexandr  sám  vycházel  daleko lépe s matkou než s otcem,  Filip ponižoval Olympii, neboť to nebyla čistá Makedoňaka, rozhodl se  podruhé oženit.
Během oslavy svatby se  svojí druhou ženou,  Kleopatrou, její otec pronesl před Laexandrem nevhodnou  poznámku na téma bastardů, Alexandr se  rozčílil, hodil po  něm bronzovým  pohárem vńa, podle některých tvrzení ho zabil.Filip, opilý vínem,  které stejně  jako  Alex pil rád a hodně, se  rozběhl  ve vzteku  na Alexandra  a  chtěl ho praštit, ale opilý upadl a ztropil ostudu.  Alexandr  se mu po právu  vysmál, že ten, který chce  se svojí armádou projít celou Asií, nedokáže přejít místnost, aniž by upadl.
Od té doby až do  Filipovy  vraždy roku 336 byli rodina jen formálně, každý žil jinde a  nestýkali  se ,  když to  nebylo  nevyhnuteně nutné.Někteří tvrdí,  že Olympie měla ve  vraždě Filipa prsty.
Alexandrova  armáda
Základ Alexandrovy armády tovřila tzv. Makedonská falanga,  kterou vytvořil Filip II., který v mládí strávil nějaký čas v řecku  jako zajatec, takže si  osvojil základní vlastnosti a nedostatky řecké armády.
Makednská  falaga  měla 8 až 20 řad, její hlavní zbraní byly oštěpy, dlouhé 12 - 18 stop  =  4 až 6 m.
Když byly drženy svisle, nebylo vidět, co se děje v řadách vzadu, ani velikost a síla vojska za  první řadou. V bojové vodorovné pozici zase tvořily hustou zeď ostrých hrotů, kterou bylo jen těžké rozbít, nablízko pak měli vojáci ve falanze kráté meče.C armádě chodilo také menší množství lučištníků,  charioty,  lehká jízda a pár těžkooděnců.  Hlavní na armádě  bylo to, že byla  profesionální,  dobře placená, nebyli to prostě rolníci,  kteří  by  museli  v ltě domů na žně, byli skvěle vycvičení a neustále s někym  bojovali, což jim dodávalo převahu i nad daleko většími nepřáteli.Také měli osvojené některé základní manévry, což zjedodušovalo užívání taktiky a zefektivňovalo možnosti útvaru.
Po Filipově smrti se  dostala  Makedonie do problémů.Na severu se vzbouřili rebeloé,  kteří končně dostali příležitost odtrhnout se pryč,  na   jihu zase  byla Řecká města, kteří neměli Makedoňany příliš v lásce, Filipovi odpřisáhli spojenectví, protože byl silnější, ale teď se  rozhodovali, jestli to samé mají  udělat  i pro mladíka, kterému se, jak se zdálo říše rozpadala pod rukama. 
Generálové Alexovi  navrhovali, avy se dohodl s rebely a  uzavřel příměří s městy, ale ten mśto toho zaútočil na rebely, bleskovou akcí je  vyhnal na sever,  než  uběhl ěsíc, stál před řeckými městy,  která dostala volbu, mohli si rozmyslet a vrátit se.Thébané poslali jako odpověď maý oddíl vojáků, který  ale  odrazili  Alexandrovi lukostřelci, druhý den ráno Alexandr  na Théby zaútočil,  městem proletěl  jako smrtící vítr a srovnal je se  zemí,  obyvatelstvo eliminoval  na pár  otroků, zbytek byl zabit v boji.
Ostatní města si to rozmyslela své  rozhodnutí opustit Makedonii a přísahala Alexandrovi věrnost.
Když byl  v Athénách,  nechat si potvrdit status quo, dostal věštbu od Athénské věštkyně
  :“Můj synu, ty jsi nezranitelný.“
To bylo to, co chtěl  Alexandr slyšet, roku 334  vyrazil na obrovské křížové tažení proti  malé   Asii.
Věštba byla pro Alexandra  vskutku  příjemná,  potvrzovala  jeho božství, on sám  věřil ,   že je potomkem bohů, Amona a Dia, jeho rod prý měl mezi předky Heakla, po věštbě se nebál, že  by se mu mohlo v bitvě něco stát, byl si sebou dokonale  sebejistý.Navíc mu to  pomáhalo ještě v jedné, velmi speciální věcce: Makedoňané by se nikdy neklaněli před králem, bylo by to pro ně pokořující, ale klanět se před bohem, to bylo něco jiného...
Důvodů pro Alexandrovu výpravu do Asie bylo několik.
Panhelenistická osvěta a vysvobození národů z tyranie - je pravda, že  většinou vítali obyvatelé Alexandra  jako osvoboditele,  navíc zemřel  dříe,  než  mohl lidi zklamat, což je jedna z přříčin jeho úspěchu.
Jeho tažení bylo také odplatou za Řecko-Perské války.
Jeho osobním přáním  však bylo vidět  Kruhový  oceán,  který podle Aristotelova učení   obepínal celý  svět.
Roku 334 poprvé bojoval s Perským králem  Dáreiem třetím, porazil ho  v tvrdém boji,ale Darius samotný   unikl.Poté Alexandr putoval  na jih Perskou říší, osvobozoval řecká města od Perské  armády, obrátil se  k mšstu Gordion,kde byl gordický uzel, legenda pravila,že kdo ho rozváže,stane se králem malé Asie.
Alexandr  prý  uzel  přeťal ranou  svého meče,  čímž splnil podmínku, s tímto znamením pokračoval dál .
Roku 333 potkal Alexandr  Dareia  znovu, tentokrát u   města Issus, přestože  Perské vosko  několikrát  přečíslovalo Makedoňany, úzké  bojiště dalo Alexandrovi výhodu  postavení a opět Peršany porazil.Dáreios sice unikl, ale nechal za  sebou svůj válečný  stan i svojí rodinu.
Pochod pokračoval na jih podél  Fénických  přímořských měst,   která se jedno po druhém bez  boje vzdávala, až na Tyros, který byl postaven na ostrově a tudíž byl považoaný za nedobytný  z pevniny.Během pětiměsíčního obléhání nechal Alexandr zasypat  úžinu  mezi  ostrovem  a  kontinentem,  čímž učinil z Tyru nejdříve suchozemské město,  vzápětí potom   trosky   suchozemského  města.
Mířil stále   k egyptu,  až prošel  celou tuto část Egejského pobřeží.
Do Egypta vstoupil roku 331, Egypťané  se dobrovolně vzdali  a zvolili ho faraónem, ve věštírně  v poušti   mu bylo  řečeno, že  je synem Amona a Dia a že je mu souzeno vládnout světu.     Na  své  zastávce založil nejdůležitější město se jménem Alexandreia (celkem bylo Alexandrií asi deset), které se mělo stát kulturním a vědeckým centrem říše, v knihovně bylo přes 70000 svitků, Zoo, hvězdárna, atd
V Egyptě také dostal několik dopisů od  Dareia, který mu slíbil dodržení nových hranic a  přidání některých dalších provincií, když  Alexandr skončí  válku.Byl zdvořile odmítnut a Alexandr  se  ještě roku 331 vrátil z Egypta, aby si Dáreia našel.Našel si ho na pláních Gaugamel a zdrtil  Dareia  naposled v bitvě u  Arbely.(331)Dareios o vlas unikl, ale  toto vítězství bylo  rozhodující,  Alexandr nechal  rozeslat  do měs zprávu,  že  je  králem Asie, že již  není Perských  nepřátel.
Zajal Babylon a Susu, kde získal velké bohatství  v drahých kovech,  které  použil na razení mincí, na kterých byl Heraklés, jehož  podoba  s Alexandrem nebyla  náhoda, ale předem promyšlený tah.
Mocí si podrobil Persepolis,  poslední  vzdorující Perské město,  pobyl tam čtyři měsíce, po čemž   dal  královský palác  spálit. 
V roce  330 bylo vzneseno několik udání na nejvyšší Alexandrovy velitele,   že  se  ho snaží zabít.Bylo umučeno  a zabito několik  vysokých  důstojníků, mezi nimi Alexandrův  přítel Philotas.
Navíc  Alexandr  během jedné  z divokých piek  probodl  kopím svého dobrého přítele Cleita.Když se probral z kocoviny a zjistil,  co  udělal, opil se  a chtěl spáchat  sebevraždu, stal se  z něj paranoik, mnoho lidí se obávalo jeho  nebezpečného  vzteku.
Když po několika stech  kilometrech  honby našel Dareia, byl mrtvý, zavražděný  vysokým  perským satrapou  Bessou.
Alexandr  dal  Dareiovy vrahy popravit  a dal perskému králi skutečně královský  pohřeb.
Jak   se  armáda vzdalovala od  Makedonie, i  styl cesty se měnil.Alexandr  si   začal dávat  okázalé  pocty   po  vítězstvích,   jak to  bylo zvykem v Persii,  ale ne v Řecku  ani v Makedonii, nechal  se obklopovat více Řeckými a Perskými úředníky,  dával Peršaanům vyučování řeckých a makedonských   dějin, jazyka, kultury, sám se oženil s perskou tanečnicí  Roxanou,  dělal  vše  proto, aby  smazal  rozdíly mezi Makedoňany  a  ostatními, což se Makedoňanům moc nelíbilo, očekávali věrší  výhody  a začínali  být trochu nespokojení.
Roku  327 Alexandr  dává povel vyrazit  do Indie.
Než vyrazil  do Indie, zúžil Alexandr armádu, propustil některé vojáky,  kterým se dál   nechtělo, doplnil je čerstvými zásobami Perských vojáků, které nabral.
Nejdůležitější  z Alexandrových bojů v Indii  byl proti náčelníkovi  Porovi, jednomu  z nejmocnějích vojevůdců   v Indii  vůbec.Boj se udál  v dramatickém  stylu na řece Hydaspes za mmoné bouřky, mezi hromy se nslo troubení slonů, které viděli Alexandrovi vojáci poprvé v životě, ale opět  dosáhli vítězství.
Jako s ostatními  vůdci,  které porazil,dohodl  se A. s Porem na statutu  quo, dokonce  mu trochu rozšířil území.
Alexandra  samotného na  této bitvě   velice   ranila ztráta jeho  milovaného koně  Bucephala, kterého si získal ve  třinácti letech, nechal založit město,  které neslo Bucephalovo jméno na  jeho památku.
Cílem výpravy bylo dosáhnout  ústí  řeky  Gangy, která  se  měla  vlévat   do   kruhového oceánu, ale  vojáci, kteří po bitvě s Porem slyšeli o mocných   indských  národech ,  žijícćh  u  Gangy  ztratili chuť, tak  se Alexandr rozhodl  jít podél řeky Hydaspesu a Indu kde doufal, že  uvidí jižní okraj světa.
Cestovali  na vorech,  ale jednou  za čas  zastavovali, aby doplnili zásoby,  nebo zaútočili na vesnice   kolem řeky.V  jednom z bojů byl Alex  zraněn, když mu šíp  proletěl  brněním do břicha, ale byl zachráněn, neboť  pro   něj v rozhodující chvíli přijeli velitelé a odvezli  ho  z boje.Také občas potkali moudré muže,   s nimiž vedl Alex dlouhé hovory, čímž se  proslavil po Indii nejen jeko dobyvatel,  ale  i jako  vudělaý   muž.
Ústí Indu  dosáhli Makedonci roku  325  a Alexandr  dal  rozkaz vrátit se domů.
Na  cestu  zpět se armáda rozdělila na dvě  části.Jedna šla s Alexandrem  po souši pouští, generál  Nearchus velel   posádkám lodí, které dopravovaly zbytek vojáků.Alexandrova posádka ztratila v poušti téměř  tři čtvrtě vojáků, ale  ti, co došli zpět dostávali hrdinské pocty za statečnost.
V roce 324 Alexandr prohluboval asimilaci obyvatelstva,  uzavřel mnoho sňatků mezi makedonskými vojáky a peršankami,sám  si  vzal Staterii, jednu z dcer Dareia.Na jaře toho roku zemřel Alexandrův nejlepší přítel Ecthbana  na chřipku,  rok po něm, po cestě do  Babylonu zemřel na  stejnou nemoc i Alexandr.
Jako osobnost byl Alexandr  za  života značně nevyrovnaný, hodně pil   víno (kdo tehdy  nepil?),  trpěl pravděpodobně Oidipovským komplexem,   Napoleonským komplexem (přízvisko velký prý byla  ironie, ve skutečnosti byl poměrně malého vzrůstu),trpěl neustálou paranoiou (vcelku logické).Pravděpodobně  to byl bisexuál, protože s ženami spal a měl dítě, na druhou stranu ho, jak se zdá, ženy moc nezajímaly, byl příliš upnutý na svou  matku.Jeho nejlepším přítelem  byl Hephaestion, ale není	dokázán fyzický vztah mezi ním a  Alexem, naproti tomu se  ví, že s sebou do tažení vodl eunucha Bagoase, jenž byl vždy brán jako králův 
„eromenos„ , což dále  ukazuje na  jeho sexuální volbu.
Jo ... a nakonec bych tady měl jeden pěknej song od Iron Maiden, fakt dobrý ... jmenuje se to (překvapivě) Alexander the great  :-)
 
"Alexander the Great (356-323 B.C.)" 
Written by Steve Harris 
"My son ask for thyself another
Kingdom, for that which I leave
is too small for thee."
(King Philip of Macedonia - 336 B.C.) 
Near to the east
In a part of ancient Greece
In an ancient land called Macedonia
Was born a son
To Philip of Macedon
The legend his name was Alexander 
At the age of nineteen
He became the Macedon King
And he swore to free all of Asia Minor
By the Aegean Sea
In 334 B.C.
He utterly beat the armies of Persia 
chorus
Alexander the Great
His name struck fear into hearts of men
Alexander the Great
Became a legend 'mongst mortal men 
King Darius the third
Defeated fled Persia
The Scythians fell by the river Jaxartes
Then Egypt fell to the Macedon King as well
And he founded the city called Alexandria 
By the Tigris River
He met King Darius again
And crushed him again in the battle of Arbela
Entering Babylon
And Susa, treasures he found
Took Persepolis the capital of Persia 
chorus
Alexander the Great
His name struck fear into hearts of men
Alexander the Great
Became a god amongst mortal men 
A Phrygian King had bound a chariot yoke
And Alexander cut the 'Gordian knot'
And legend said that who untied the knot
He would become the master of Asia 
Helonism he spread far and wide
The Macedonian learned mind
Their culture was a Western way of life
He paved the way for Christianity 
Marching on, marching on 
The battle weary marching side by side
Alexander's army line by line
They wouldn't follow him to India
Tired of the combat, pain and the glory 
Alexander the Great
His name struck fear into hearts of men
Alexander the Great
He died of fever in Babylon
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT