Jean- Paul Marat
JEAN - PAUL MARAT ( 1743 - 1793 )
- franc. politik , lékař a publicista
Rodiče byli špan. původu , ale museli jako nekatolíci opustit Francii. Přestěhovali se
do Ženevy , kde jeho otec přednášel medicínu. Tu potom studoval i Marat ve Francii , kde se
seznámil s osvícenskou filozofií. Pak žil v Anglii , kde dostudoval a pracoval jako tiskař a vy-
davatel. Uveřejnil zde anglicky svou „ Esej o člověku “ , kterou r.1775 ( ve svých 32 letech )
přeložil do francouzštiny v Amsterdamu. Jako novinář se zapojil i do každodenního zápasu
mezi toryi a whigy a napsal „ Řetězy otroctví “ v angličtině. R. 1776 se vrátil do Francie ,
kde pracoval jako lékař u vojska Ludvíkova bratra hraběte z Artois. Intenzivně se také věno-
val vědeckému výzkumu ve fyzice , a to termikou , optikou a elektřinou , a chemii. Dále se
zabýval filozofií a sociologií.
Po vypuknutí Francouzské revoluce nechal veškerých výzkumů i praxe lékaře a oddal
se politice a žurnalistice. Pro Generální stavy vydal během února až dubna 1789 „ Oběť vlas-
ti “ , kde podával instrukce pro třetí stav. Později publikoval Návrh deklarace práv člověka a
občana a konečně 12.9.1789 vyšlo 1. číslo revolučního listu Přítel lidu , jehož tisk byl v říj-
nu pozastaven. Marat načas znovu odjel do Londýna , kde v květnu 1790 obnovil vydávání
Přítele lidu , ve kterém kritizoval La Fayetta , krále Ludvíka a masakr na Martově poli r.1791.
Byl členem klubu cordeliérů , dříve nazývanou Společností přátel lidských práv. Po převratu
v srpnu 1792 , kdy byl zahájen útok na královský palác v Tuilleriích , se stal poslancem Kon-
ventu. Jako člen Konventu a poté i Výboru veřejného blaha spolupracoval s Horou , která se
skládala z cordeliérů a jakobínů , a požadoval zavedení diktatury. Když pak v Konventu začí-
ná debata o osudu krále , hned od začátku Marat navrhoval rychlé potrestání , nikoli soud ,
nejlépe aby byl král souzen jako velezrádce a hlasoval pro královu smrt.
Od dubna 1793 stál v čele revolučního tribunálu a spolu s ním připravil 2.června 1793
pád girondistů , jímž se v Konventu dostala k moci hora. Vzápětí 13.července téhož roku krát-
ce před polednem byl zavražděn roajalistkou Marií Annou Charlottou Corday d´Armont , kte-
rá ho probodla dýkou ve vaně , kde si koupelemi léčil kožní chorobu.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát