Advent: Předvánoční čas pověr a zvyků
ADVENT: Předvánoční čas pověr a zvyků
Předvánoční čas, plný zvláštního kouzla, začínal na venkově po skončení rolnických prací, po „kateřinské“ zábavě, dávno po posvícenských oslavách úrody.Církev stanovila přípravné předvánoční období, advent-„příchod“,trvající čtyři týdny a začínající nedělí nejbližší 30.listopadu.
V adventu, času plném půvabných lidových zvyků a pověr, žili lidé očekáváním Vykupitele a snad každý spěchal v tu dobu do kostela, kde byla každodenně sloužená mše k poctě Panny Marie tzv. roráty. Nastala doba půstu, nekonaly se taneční zábavy, ani svatby.
V dávných dobách lidé např. věřili, že za zimního slunovratu se živí mohou setkat s mrtvými, jejichž duchové ožívají od listopadového dne sv. Martina. Podle pověry provozovaly od toho dne své rejdy démonické zimní bytosti, které se v temných nocích pouštěly do divokého zápasu s přírodními silami, neboť jejich vládu začal ohrožovat příchod slunce. V první adventní noci bylo možno v představách lidí zkoumat budoucnost. Lilo se např. olovo, roztavené na lžíci, do nádoby se studenou vodou. Z jeho kousků, tvarů i podob usuzoval každý o svém osudu. Házeli se pantofle, hádalo se z třísek a připomíná se i zvyk psaní lístečků. Jiným zajímavým obřadem bulo plavení světýlek.
Prosincové zvyky a obřady, které se vázali ke svátku sv. Barbory, patronky kanonýrů, se u nás pěstovali už před první sv. válkou. Dodnes se v tento den lámou třešňové větvičky a staví se do vázy s vodou na místě které je chráněno před mrazem. Rozkvetlá větvička, která se rozvine právě o půlnoci na Štědrý den, prý přinese štěstí.
Sv. Mikuláš, ochránce mořeplavců,se stal během několika málo staletí jedním z nejuctívanějších světců východní a západní církve. Den sv. Lucie byl ještě počátkem století dnem povyražení. Večer chodily tzv.“Lucky“-většinou tři chlapci, zahaleni do bílé plachty, s hlavami ovinutými býlími plátny, s obličeji potřenými sádlem a posypanými moukou. Někdy v ústech mívali tři zuby z řepy, aby huhňali. Jeden nesl v ruce dlouhý dřevěný nůž, umazaný červenou barvou, druhý měl misku, v ní míchal „krev“, aby vychladla, další držel košík na dárky. Převlečení chlapci běhali od stavení ke stavení a hledali, koho by ještě „podřízli“ za to, že „nesnědl všechny knedlíky“. Týrali mladé ženy, kterým hrozili, že jim nožem rozpárají břicho. Často vznikla pranice při které byli často odmaskováni. Nakonec dostali dárek: jitrnice, jelita, vejce nebo peníze. Okázal se slaví svátek sv.Lucie v severských zemích. Lucii tam jmenují Lucienatt a je symbolem světla. Oslavují bohatým jídelníčkem. A pak se i v mnoha jiných zemích blíží hlavní svátky roku-Vánoce.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT