1. Úvod

V současné době se v médiích, v politice a především mezi mladými lidmi objevuje téma MARIHUANA. Je to problém, neřest či radost, ale zejména součást dnešního života nejen v České republice, ale na celém světě.
Vybrala jsem si toto téma proto, že mě zajímají problémy spojené se zákonným a nezákonným užíváním marihuany, současná jednání vlády o její legalizaci a vůbec celá tato tématika.
Pomocí této práce bych ráda blíže seznámila veřejnost jak s rostlinou konopí, tak i s její historií, využitím, s jejím současným postavením v České republice i ve světě a také bych ráda přiblížila veřejnosti názory dnešní generace na toto téma.
Byla bych ráda, kdyby alespoň jeden ze zaujatých odpůrců, ale i zastánců po přečtení této práce zvážil všechna fakta a získal objektivnější názor na problematiku spojenou s marihuanou.


Vážení čtenáři, přeji příjemné čtení a alespoň trochu ponaučení.




2. DROGY


2.1 Droga

Obecně se často uvádí, že droga je jakákoli věc (látka, činnost,...), na které může být člověk závislý.
Není tak jednoduché charakterizovat, co to vlastně droga je. Mnohdy je uváděno, že droga je látka, která svým chemickým složením mění strukturu nebo funkce živé bytosti. Tato definice však není zcela přesná, protože to by zahrnovalo nejen heroin a kokain, ale také například cukr, jehož užívání ve velkém množství vede k otylosti a ke kolísání energie.
Drogy jsou konkrétní látky, legálně i nelegálně vypěstované v přírodě nebo vyrobené v laboratoři. Mají různé účinky a užívají se různými způsoby. Samozřejmě také různě vypadají.


2.2 Obecné rozdělení a stručná charakteristika drog

Drogy se dají rozdělit do pěti základních skupin. Tyto skupiny se mezi sebou liší vzhledem, účinky, průběhem závislosti a mírou rizika pro uživatele.
Do prvních čtyřech skupin patří drogy, které jsou často vyráběny nelegálně a v drtivé většině jsou nelegálně užívané. Pátou skupinu tvoří tzv. legální drogy.
Drogy, obecně, můžeme dělit takto:

1. skupina: Konopné drogy
Tato skupina se označuje jako skupina měkkých drog, do níž řadíme drogy vyráběné z konopí, tj. marihuana, hašiš. Nejčastější způsob užívání je kouření, požívání běžných pokrmů s přídavkem těchto drog (např. drobných lístků marihuany, hašišový olej, hašišové bonbony atd.).


2. skupina: Opiáty
Jsou to drogy s tlumivým účinkem. Pocházejí ze surového opia, které se získává z nezralých makovic opiového máku. Patří sem např. heroin v nejrůznějších podobách a braun (směs derivátů kodeinu). Nejčastější způsob užívání těchto drog je vpichování pomocí injekční stříkačky a kouření (inhalace).

3. skupina: Stimulační drogy
Různorodá skupina drog se stimulačním (povzbuzujícím) účinkem. Patří sem především kokain, extáze (MDMA) a amfetaminové drogy (různé deriváty amfetaminu) – amfetamin, metamfetamin (pervitin), atd. Tyto drogy se užívají především způsobem zvaným "šňupání" (vdechování drogy v podobě sypkého prášku) nebo cucáním tabletek (extáze).

4. skupina: Halucinogeny
Jsou to přírodní i syntetické látky, které ovlivňují psychiku (změny nálady, halucinace). Patří sem LSD, jenž se nejčastěji vyskytuje v podobě tzv. tripů (drobounké papírky s obrázky nebo symboly, které obsahují zaschlou kapku roztoku drogy) nebo mikrotripů (drobné hvězdičky s drogou) a dále sem patří přírodní halucinogenní látka psilocybin, kterou obsahuje houba Lysohlávka česká. Nejběžnější způsob užívání těchto drog je požití ústy.

5. skupina: Ostatní návykové látky

a) Psychotropní léky
Jsou to běžné léky ovlivňující psychiku, které jsou zneužívány jako drogy. Např. Rohypnol, Diolan, Trifenidil ....

b) Těkavé látky
Jsou to především organická rozpouštědla, jejichž nejrozšířenějším zástupcem je toluen (často zvaný “droga hloupých”). Tato “droga” se užívá vdechováním, nejlépe přímo z igelitového pytlíku nebo v malém utěsněném prostoru. Je to velmi nebezpečné a hrozí předávkování i smrt.

c) Další návykové látky
Do této skupiny můžeme zařadit alkohol, nikotin a jiné látky obsažené v tabáku a kofein, který je obsažený v kávě, čaji, kofole atd..

Tato 5. skupina nepředstavuje takové nebezpečí a riziko jako skupiny předešlé. Je diskutabilní, zda by do této skupiny neměly být zařazeny i například hrací automaty, “sladkosti” nebo jiné látky a činnosti, na kterých může být člověk závislý.


2.3 Drogová závislost a následky užívání drog

Vymezit drogový problém je ještě obtížnější než definovat pojem droga.
Nedovolené drogy užívají nejrůznější lidé k nejrůznějším účelům. Dlouhodobým užíváním drog vzniká téměř vždy závislost. Závislost je vážná chronická nemoc mozku. Je to stav, kdy je uživatel vnitřně nucen k užití další dávky. Můžeme rozlišit dva základní typy závislosti. Psychickou závislost můžeme definovat jako vnitřní nucení jedince k pravidelnému nebo soustavnému užívání. Účelem je navození příjemných pocitů a zabránění nepříjemných stavů. Druhým typem závislosti je závislost somatická, která vzniká přizpůsobením se organismu na užívanou látku. Nedostatek této látky vede k abstinenčním příznakům. Dále můžeme rozlišovat přímé závislosti na určité drogy, léky nebo činnosti. Drogová závislost je sledována po celém světě. Je možné i vyléčení z drogové závislosti. K tomu slouží mimo jiné i protidrogová centra, kde pracují především drogoví odborníci, lékaři a psychologové.
Následky užívání drog jsou různé, záleží na typu drogy. V každé případě je však narušena psychika, IQ a celková mentalita jedince. Je poškozen také metabolismus, tkáně, činnost některých orgány a smyslů.



3. MARIHUANA

Marihuana je pouze část rostliny zvané konopí (cannabis). Jsou to pouze listy z konopí, drobné lístky a květy z konopí. Marihuana obsahuje látku THC, která působí na centrální nervovou soustavu.
Slovo konopí je odvozeno z řeckého “Kannabis”, který ho převzal z perštiny a z jazyků původních severních semitů. Původní sumersko-babylonské slovo K(A)N(A)B(A) nebo Q(A)N(A)B(A) je jeden z nejdéle přetrvávajících slovních základů na světě. Botanický název je Cannabis sativa. Konkrétně marihuana má mnoho používaných slangových názvů, např. marjánka, tráva, hulčo, model, matroš, blund, grass, smoke, ganja atd.
Botanicky je konopí členem nejvyspělejší rostlinné rodiny na světě. Je to dvoudomá, dřevitá, bylinná jednoletá rostlina. Velmi efektivně využívá Slunce. V krátké vegetační době dosahuje mohutné výšky až 5m, ale záleží na hustotě zasetí. Může být pěstována téměř ve všech klimatických a půdních podmínkách, dokonce i na neúrodných půdách.
Konopí je jedna z nejefektivnějších obnovitelných přírodních zdrojů. Z konopí je možné opatřit papír, textilie, průmyslové zboží a jako každá rostlina napomáhá čištění atmosféry.


3.1 Historie

3.1.1 Historie využití konopí
Nejstarší známé tkané vlákno bylo zřejmě konopné, které se začalo vyrábět v osmém tisíciletí před naším letopočtem.
Soubor archeologické, antropologické, filozofické i ekologické a historické literatury se shoduje v tom, že od časů více než 1 000 let před Kristem až do poloviny 19. století bylo cannabis - konopí nejpoužívanější zemědělskou plodinou a nejdůležitější průmyslovou surovinou na světě pro velmi mnoho podniků, vyrábějících vlákna, látky, světelný olej, papír, kadidla a léčiva. Stejně tak bylo hlavním zdrojem bílkovin pro potřeby lidí a zvířat.
Různé marihuanové a hašišové extrakty byly jedním z nejvíce předepisovaných léčiv od poloviny 19. století do zhruba 30. let 20. století. Extrakty konopné medicíny byly vyráběny firmami Eli Lilly, Parker - Davis, Tildens, Brother Smith a dalšími světovými společnostmi i drobnými lékárníky. Během tohoto období nebyl zaznamenán ani jeden případ smrti následkem používání konopných extraktů a nebylo pozorováno téměř žádné zneužívání.
Marihuana byla používána v celé řadě náboženských kultů a kultur. Byla to jedna ze sedmi používaných drog, které měnily náladu, mysl nebo mírnily bolest a byly brány jako psychotropické a psychoadelické (mysl ukazující nebo rozšiřující) “svátosti”. Tyto posvátné drogové zkušenosti inspirovaly naše pověry, amulety, talismany, náboženství a modlitby.
Konopí je nejpevnější, nejodolnější a nejtrvanlivější přírodní jemné vlákno na světě.
Jeho listy a květy (marihuana) byly jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších léčiv pro dvě třetiny světové populace po nejméně 3 000 let, až do tohoto století.

3.1.2 Historie pěstování konopí
V roce 1619 byly zavedeny první marihuanové zákony, týkající se pěstování k průmyslovému využití, ve Virginii, které “nařizovaly” všem farmářům pěstovat indické konopí. Tyto zákony byly dále zaváděny i v jiných státech. V některých oblastech byly dokonce udělovány pokuty těm, kteří pěstování konopí odmítali a v době nedostatku konopí za to hrozilo i vězení. Aby povzbudili americké farmáře pěstovat ještě více konopí, bylo konopí od roku 1631 až do počátku 19. století v části Ameriky legálním platidlem. V roce 1850 bylo napočítáno více než 8 300 konopných plantáží, pěstující konopí na oděvy, plachty a provazy na balení bavlny.

3.1.3 Boje o přístup ke konopí
Ve velkých válkách se také, mimo jiné, bojovalo o přístup ke konopí. Ruské konopí bylo také jedním z důvodů, proč Napoleon a jeho spojenci napadli Rusko v roce 1812.
V roce 1942 poté, co japonská invaze odřízla Američanům dodávky konopí, americký stát poskytl asi 182 000 konopných semen americkým farmářům, kteří do roku 1946 vyprodukovali pro válečné účely 42 000 tun konopných vláken ročně.


3.2 Pěstování

Konopí lze pěstovat jak ve venkovních, tak i ve vnitřních prostorech. Pro pěstování v interiéru, je postup téměř totožný jako pro vnější pěstování.
Pro vysazení konopí je nejpříznivější doba zhruba od počátku dubna do května, ale záleží především na počasí.
Nejvhodnější jsou velká, hnědá a nepoškozená semínka.
Při pěstování marihuany je nejdůležitější dostatek světla, nejlépe přírodní Slunce, a půda by měla být neutrální.
Semínka se sázejí asi 1-2 cm do hloubky a min. 20 cm od sebe. Při hustějším zasetí nerostou rostliny tolik do šířky a nejsou tak vysoké. Při pěstování konopí k účelu vyrábění látky záleží na hustotě, která pak ovlivňuje kvalitu vlákna. Jestliže se pěstuje k léčebnému a relaxačnímu účelu, sází se jedno semínko na pět metrů čtverečných a jestliže je rostlina pěstována pro semena, sází se zhruba 100 cm od sebe.
Vegetativní fáze začíná po několika týdnech a trvá až po vykvetení. (Začátek června až polovina léta.) V tomto stádiu rostliny tvoří boční větve, košatí a rychle rostou.
V této době už není nutné zalévat tolik jako zpočátku.
Hnojí se max. 1x týdně, ale záleží na hnojivu.
Rostliny se také zaštipují, zajistí se tím růst spíše do keříkovitého tvaru. Otrháváním listů se povzbudí růst rostlin a také se zajistí růst bočních větví. Záštipky z vršku se dají znovu zasadit a může z nich být i nová rostlina.
Kvetení trvá přibližně dva měsíce - záleží na druhu rostliny. Na počátku kvetení se doporučuje ještě otrhat listy. V tomto období se nedoporučuje zalévat nebo jen minimálně a také není vhodné hnojit. Je rozdíl mezi květem rostliny samčí a samičí. Samčí rostlina má na sobě mnoho semen, narozdíl od rostliny samičí.
Sklízení se často řídí podle semínek. Obvykle se sklízí, když začnou semínka vyčnívat ze slupek nebo dokonce vypadávat. Nejčastěji je to v polovině října, ale opět záleží na počasí.
Při sklízení konopí k průmyslovému využití se sklízí asi po dvou až třech měsících na jemné vlákno; po třech až čtyřech měsících na motouz nebo lanoví; a na hrubou plachtu nebo lano asi za šest měsíců.

Bylo vydáno velké množství různých knih a příruček, kde je přesný návod k pěstování konopí.



3.3 Využití konopí

I. LODNÍ DOPRAVA:
Průměrná nákladní, plachetní, rybářská nebo válečná loď vozila až 100 tun konopných prostředků. Vše muselo být vyměňováno minimálně každé dva roky (i častěji) kvůli působení soli.
Asi 90% všech lodních plachet bylo dříve vyráběno z konopí. Mimo lodních plachet prakticky všechno lanoví, kotevní lana, nákladní a rybářské sítě, vlajky a koudel byly vyráběné ze stonku marihuanové rostliny až do 20. století.
Dále lodní grafy, mapy, deníky a bible byly obecně vyráběny z konopného vlákenného papíru.

II. LÁTKY A TKANINY:
První konopné vlákno bylo vyrobeno roku 1776. K jeho výrobě se používal kolovrátek nebo tkalcovský stav.
Konopí je jemnější, teplejší, více absorbující vodu, 3x větší tažnou sílu a je trvanlivější než bavlna. Bylo to druhé nejpoužívanější vlákno.
Téměř 80% všech tkanin a látek na oděvy, prádlo, pokrývky, závěsy, ložní prádlo, ručníky, plínky a stany byly vyráběny převážně z konopných vláken až do 19. století a někde až do počátku 20. století. Například v Irsku bylo vyráběno nejkvalitnější konopné prádlo a v Itálii nejkvalitnější oděvní látky na světě. Dokonce i obleky námořníků a vojáků včetně některých nití byly vyráběny z konopí.
V dnešní době je tato výroba omezena a například oděvy, kabelky a jiné doplňky z konopí jsou spíše určitým "kulturním symbolem". (Viz. kapitola Marihuanová kultura.)

III. VLÁKENNÝ A BUNIČITÝ PAPÍR
Konopný vlákenný papír se vyráběl od 15. do 20. století v západní Evropě a v Americe. V Číně se vyráběl již od prvního století našeho letopočtu.
Až do roku 1883 bylo kolem 80% světové produkce papíru vyráběno z konopného vlákna. Knihy, bible, mapy, papírové peníze, noviny, cenné papíry atd..
Tento papír byl mnohokrát trvanlivější a téměř 100x levnější a výrobně jednodušší než různé preparáty papyrusu. Může být narušen, když je mokrý, ale jakmile uschne, vrátí se do svého původního stavu. Hadrový papír, který je vyrobený z opotřebovaných oděvů, plachet, lan, záclon a hader, je pevný a odolávající extrémním podmínkám.
Na konopný hadrový papír byly podle zákona psány americké státní dokumenty.

IV. LANA, PROVAZY A LANOVÍ
Největším výrobcem konopných lan bylo Rusko. Pokrývalo asi 70% západní spotřeby. Jejich lana byla také ta nejkvalitnější.
Do roku 1937 bylo asi 80% všeho lanoví vyráběno z konopí. Poté bylo konopí nahrazeno většinou petrochemickými vlákny a manilským konopím propleteným ocelovými dráty.

V. MALÍŘSKÁ PLÁTNA
"Konopí je kvalitní archivní materiál". Je pevné, lesklé a odolává teplu, plísni, hmyzu a není poškozováno světlem.
Malby Rembrandta, Van Gogha a dalších byly malovány hlavně na konopných plátnech.

VI. BARVY A LAKY
Po tisíce let se barvy a laky vyráběly z konopného nebo lněného semenného oleje. Například v roce 1935 bylo v Americe použito 58 000 tun konopných semen jen na barvy a laky.
VII. OLEJ NA SVÍCENÍ
Až do roku 1800 byl konopný semenný olej nejpoužívanější pro svícení v Americe i na světě. Postupně byl druhým nejpoužívanějším za olejem velrybím. Po objevení ropy v Pennsylvánii v roce 1859 byl nahrazen petrolejem, naftou atd..

VIII. MARIHUANOVÁ LÉČIVA
Od roku 1850 téměř po sto let byla marihuana používána jako léčivo pro více než 100 nemocí a potíží. Bylo to především v Indii. Během celé této doby věda, lékaři a výrobci drog na západě nevěděli o jejích aktivních složkách. Do roku 1839 mladý britský lékař sledoval indické lékaře a provedl výzkum využití marihuany v lékařství. Až v 40. let 19. století lékařské objevy o konopných extraktech ohromily a ovládly západní lékařský svět.

3.3.1 Mnohostranné využití konopí - částí rostliny
Stonky: Na vlákno, palivo, papír a komerční využití.
Po usušení a lámání je konopí rozděleno na dvě části: vlákennou složku a kousky "pazdeří". Každá tato část má rozdílné využití.
Z vlákenných pramenů jsou spřádány nitě, z kterých se buď vyrábí lana nebo jsou z nich utkány odolné, vysoce kvalitní látky na oděvy, plachty a jemná plátna.
Části usušených stonků, které zbývají, je pazdeří, které obsahuje 77% buničiny a z kterých lze vyrábět papír, netoxická barviva a těsnící prostředky, materiály průmyslové výroby, stavební materiály, umělé hmoty a další. Konopí je nejvhodnější zdroj rostlinné buničiny pro biomasová paliva, k výrobě benzínu, dřevěného uhlí atd..
Semena: Pro olej a jídlo. Konopná semena produkují olej na vaření, mazání, paliva atd.. Jsou zdrojem bílkovin.
Listy: Pro medicínu, jídlo a někteří jedinci ho využívali i k odreagování. Konopí je dlouhodobě uznávané jako léčivý prostředek na bolest, úlevu stresu, a k léčení nemocí jako například nevolnosti, zeleného zákalu a podobně.

Jako každá rostlina i konopí upevňuje půdu, zabraňuje jejím posunům, snižuje kyselost dešťů a znečištění životního prostředí.


3.4 Užívání marihuany

Marihuanu lze do těla vpravit různými způsoby. Je možné ji jíst nebo pít například v čaji i jiných nápojích a ti, kdo chtějí dosáhnout nejúčinnějšího působení, kouří tzv. palice (konce rostlin s květy) nebo hašiš, což je pryskyřice rostliny.
Nejobvyklejší způsob kouření je sbalení smotku několika cigaret slepených dohromady, v nichž je smíchaný tabák s rozpuštěnou pryskyřicí nebo určitým množstvím „trávy“. Tráva i hašiš se také kouří v dýmkách. Zvláštním rituálem je kouření z vodních dýmek, které ochlazují a zjemňují dým propuštěný přes sloupec vody. Existuje i mnoho dalších způsobů kouření.
Kouření několika zrnek kvalitního konopí působí slaběji na mozek než polykání stejného množství. Při kouření se dostavuje účinek do deseti minut, ale počáteční stavy závisí na kvalitě marihuany.
Zatímco kouření produkuje většinou okamžitý účinek, snědený kousek marihuany může lidský organismus zaznamenat až za 90 minut. Výsledek je někdy však hlubší. Kuřáci mohou přestat při prvních pocitech účinku, ale při konzumaci se účinek nedostaví ihned a dávka v pokrmu může být až velmi silná. Účinek se pak podobá spíše halucinacím typu LSD.
Z marihuany i hašiše je možné připravit mnoho klasických pokrmů. Byla vydána i kniha "Vaříme z konopí", kde je mnoho receptů. Takovýmto běžným jídlem je například pudink, koláče, karbanátky, vařené mléko atd.. Jsou to běžně požívané pokrmy, ale s přísadou marihuany.


3.5 Účinky a působení THC a zdravotní důsledky užívání

3.5.1 Účinky
Záznamy psané prvními americkými konzumenty a lékaři užívající, léčící nebo experimentující s konopím, uvádějí, že marihuana má "euforické a někdy disforické, čas a mysl rozšiřující účinky a lehkomyslnou náladu". Bylo to zjištěno jak u dětí, tak i u dospělých. Dále byla zjištěna zvýšená veselost a apetit, zvláště při prvních pokusech.
Zvláštnost těchto zkušeností se nedá lehce popsat. Není to jednoduché, protože existuje několik druhů marihuany a pryskyřice nebo proto, že každá osoba reaguje jiným způsobem. Konopí, ze všech drog nejvíce, vyvolává střídání lidských emocí. Tyto lehké drogy nezpůsobují psychické výbuchy, ale změny cítění a vnímání mohou být hluboké. Častěji přichází pocity osvobození od zábran, snění, ostřejší vnímání zvuků, barev a tvarů. Přichází impulsy hlubokomyslné, ale často i nesmyslné, impulsy řeči, smíchu a někdy i obrovské chuti k jídlu. Komunikace je často bez zábran a nálada je velice přátelská. Může nastat i obtížnost a nechuť pohybu některými končetinami. Při silnějších účincích může dojít i ke slabým halucinacím a různým představám.
Tyto pocity a stavy jsou zapříčiněné tím, že v mozku jsou vlastní receptory THC látky. Jakmile se látka naváže na tyto receptory, vyvolá mnoho pochodů, které mění koncentraci a rozložení chemických látek v mozku. (Konkrétně látek zajišťujících komunikaci mezi nervovými buňkami.

3.5.2 Zdravotní důsledky
V uplynulých 25 letech bylo provedeno mnoho důkladných výzkumů konopí a jeho vlivu na lidské zdraví. Tato zkoumání však nebyla ještě dostatečná a jsou žádána další.

Dýchací systém: Kouř z konopí je horší, škodí plicím víc než kouř z cigaret. Možný následek je bronchitida. Není vyloučena ani rakovina, ale zatím se takový případ nevyskytl.
Zažívací trakt: Může působit zvracení, průjem a "svíravé pocity v břiše". Zažívací trakt může být více citlivý na infekce.
Srdce: Toxické účinky na srdeční sval nejsou velké, jsou nebezpečné pouze pro lidi se srdečními potížemi.
Růst a tělesná hmotnost: Dosud nebyly předloženy žádné věrohodné a přesvědčující důkazy. Nebyl prokázán ani negativní vliv na buňky a vliv na plod ani plodnost.
Schopnost reprodukce: Pokusy na zvířatech ukazují při dlouhodobém užívání tendenci ke snížení produkce spermatu. U lidí se dosud nic přesvědčivého neobjevilo.
Alergie: Existuje, ale vyskytuje se pouze výjimečně.
Motorové vozidlo: Konopí oslabuje schopnost řídit vůz. Evidence dopravních nehod zaviněných požitím konopí neexistuje.

Intelekt a paměť: Studie dokazují, že během marihuanového opojení je poškozena paměť, smysl pro čas, schopnost reakce a někdy i motorická koordinace. Tyto změny trvají pouze několik hodin. Po požití menší dávky se inteligenční schopnosti mohou naopak i zlepšovat.

3.5.3 Pravidelné užívání
Značná část uživatelů konzumuje marihuanu téměř každý den. Nejzávažnějším následkem tohoto užívání je psychóza vyvolaná konopím. Její symptomy mohou přetrvávat až tři týdny, včetně zmatenosti a impulzivního chování. Tyto případy ale nejsou běžné. Postihuje spíše těžké uživatele, kteří už mají narušenou osobnost. Tyto případy se objevují spíše v oblastech Afriky a Indie, ačkoli i u nás zaznamenáváme jejich mírný nárůst.
Závislost: Zkušenosti každého jsou rozdílné, ale psychická i fyzická závislost se vyskytují pouze na mírném stupni.
Abstinence: Některé studie uvádějí, že jde o podobné reakce na abstinenci jako u opia, sedativ a alkoholu. Projevují se podrážděností a špatnou, nepříliš přátelskou náladou, nervozitou a roztržitostí. Může dojít i ke střídání pocitů chladu a tepla, k pocení a různým nepříjemným pocitům. Jiné studie uvádí pouze "podrogovou vzrušivost". Závisí také na stádiu závislosti.


3.6 Vědecký výzkum

3.6.1 Škodlivost a neškodnost marihuany
Laboratorní studie svědčí o tom, že kouření marihuany může narušit rozmnožovací funkce, imunitní systém a některé biologické procesy. Jiné studie naopak tvrdí, že v budoucnu by se mohla marihuana prokázat jako prospěšná při léčbě rakovinových nádorů nebo zabránit komplikacím při transplantacích orgánů. Tyto studie jsou však spíše teoretické, protože pokusy byly prováděny na zvířatech a na tkáních ve zkumavkách.

3.6.2 Marihuana ve srovnání s tvrdými drogami a alkoholem
V porovnávání s tvrdými drogami je marihuana mnohem méně nebezpečná. I riziko závislosti na marihuaně je mnohem menší. Souvisí to s tím, že účinná látka, která je v marihuaně obsažena, má v mozku své vlastní receptory. Tyto receptory jsou jiné než ty receptory, na které působí například heroin, morfin, atd..
Pokud jde o srovnání marihuany s alkoholem, je nebezpečí závislosti na marihuaně zřejmě vyšší než na alkoholu. S alkoholem si naše společnost již umí poradit a ví jak zacházet s alkoholikem, ale marihuana je ještě stále něco nového.

3.6.3 Ovlivňuje užívání marihuany mozek trvale?
Při dlouhodobějším užívání může dojít k vyřazení z činnosti některých buněk v mozku a nezáleží na tom, jakým způsobem je marihuana do těla vpravována. Při opravdu dlouhodobém a intenzivním užívání tyto buňky dokonce odumírají. Potom se mohou projevit znaky demence a oslabení intelektu.
Na druhé straně tým vědců z Miami došel k závěru, že intenzivní kouření marihuany nezpůsobuje žádný úbytek inteligence. Soubor testů inteligence, prováděných na deseti kuřácích marihuany, prokázal, že tito lidé jsou nadprůměrní. Tyto nálezy byly však okamžitě napadeny vědci z Národního institutu drogového zneužívání.

3.6.4 Intoxikace (ze zprávy Světové zdravotnické organizace)
Užití mírných dávek konopí působí takovou intoxikaci, při které by uživatel neměl řídit motorové vozidlo nebo obsluhovat stroje vzhledem k požité dávce. Žádoucí stav pro uživatele je euforie. Denní nebo častější užívání zvlášť silného materiálu může způsobit chronickou intoxikaci. (Pak trvá až několik týdnů, než se organismus vyčistí při naprosté abstinenci.)


3.7 Marihuanová medicína

V dávné historii byla marihuana, podle kultury a národa, jedna z nejpoužívanějších rostlin pro léčebné účely. Používali ji v Číně, Indii, v Africe, na Středním a Blízkém východě i v Evropě. Některé studie uvádějí, že kdyby marihuana byla legální, mohla by nahradit 10 – 20% farmaceutických předepisovaných léků a terapií a 40 – 50% všech léků by mohlo obsahovat výtažky z cannabisové rostliny, kdyby byly její účinky komplexně prozkoumány. V 19. století byla marihuana stejně významná jako ve 20. století objev antibiotik. Marihuana má mnoho léčebných účinků a nikdy nebyla příčinou zaznamenaného návyku nebo smrti následkem předávkování. Jakmile budou aktivní složky marihuany (např. THC Delta-9) jednou syntetizovány a přesné správné dávky určeny, marihuana se může stát významným lékem. Marihuanový výzkum byl však zakázán a trvalo desítky let, než byl znovu povolen.
Později stovky nových výzkumů svědčily o tom, že dosud skryté složky konopné rostliny skrývají veliké množství terapeutických možností. Výzkumy potvrdily pozitivní výsledky užívání marihuany při léčbě astmatu, zeleného zákalu, nevolnosti, při chemoterapii, mentální anorexii a nádorů. (Stejně jako působením antibiotik.)

Dýchací potíže - THC způsobuje rozšíření průdušek (bronchiální diletaci), což značně ulehčuje astmatikům. Navíc bylo dokázáno, že potlačuje kašel.
Chemoterapii - pacienti s rakovinou podstupující chemoterapii často trpí žaludečními potížemi - konopí zamezí nevolnosti až u 80% z nich.
Rakovina - bylo zjištěno, že cannabinoidy výrazně zpomalují růst zhoubných nádorů, a navíc nemají vedlejší účinky, jako jiné způsoby léčby.
Artritida - obklady z kořene cannabis ulevují při bolestech kloubů.
Alkoholismus a závislosti na tvrdých drogách - pokud je marihuana použita jako alternativa alkoholu a tvrdých drog může závislé zbavit závislosti. Sama přitom není návyková. Např. v Kostarice, kde se konopí běžně kouří, je daleko méně alkoholiků než jinde.
Bolesti - THC působí jako analgetikum. Při kombinaci s morfinem se účinnost tohoto opiátu mnohonásobně zvyšuje, takže stačí menší množství této nebezpečné drogy.
Nespavost - podle anglického lékaře J. Reynoldse neexistuje proti této nemoci lepší lék.
Opary - THC se váže na oparové viry a deaktivuje je.
Deprese - účinné látky marihuany mají silně euforizující účinky. Na rozdíl třeba od alkoholu není riziko poškození fyzického a psychického zdraví až tak veliké.

Zhruba od roku 1975 se začaly pořádat semináře, kde se scházeli badatelé zabývající se problematikou marihuany a byly na nich přednášeny nejstarší i nejnovější studie o marihuaně. Stát začal financovat stále více výzkumů a mnozí z badatelů věřili, že marihuana bude od poloviny 80. let důležitým lékem na celém světě. I dnes se stále provádí výzkumy týkající se marihuany, ale doposud nebylo schváleno a uzákoněno její užívání.

Byl vyvinut prášek z konopí, který by bylo možné použít při Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze a v dalších případech, kdy příčinou onemocnění je nemocná nervová buňka. Při různých zánětech, opruzeninách, proleženinách, oparech, ekzémech, poúrazových artrózách a bércových vředech by se dala použít mastička připravená z marihuany, která tlumí bolesti a má antivirové, antibiotické a protiplísňové účinky.



4. Marihuana v dnešním světě


4.1 Světová marihuanová scéna

Úplná legalizace nebyla nikde uzákoněná není, ale jsou určitá místa, kde je marihuana částečně legální, dekriminalizována nebo není zapovězena. Příkladem toho jsou nizozemské coffee shopy či hamp shopy v některých švýcarských městech. Ve Velké Británii se experimentuje s marihuanovými léčebnými účinky. K podobným změnám došlo v posledních letech i ve Francii, kde se také změnila politika ve vztahu k marihuaně. Mnoho zemí EU má již dnes jiný postoj vůči konopí i marihuaně. Dochází ke zmírňování trestů a alespoň k částečné legalizaci nebo k dekriminalizaci.

Amerika:
Stejně jako Francie i Amerika v polovině 19. století prošla hašišovou horečkou. V lékařství se používala především Cannabis indica, rozšířilo se i žvýkání různých oříšků s kvetoucími vršky konopí a v elegantnějších kruzích bylo v módě přímé kouření hašiše z vodní dýmky. Černí Američané, zejména mladí džezmeni, kouřili marihuanu a hašiš a zasloužili se tak na vzniku „čajoven“ v New Yorku, ve kterých se prodávalo konopí. Tyto podniky byly často kontrolovány, ale přesto tolerovány. Pozdější vlády prosazovaly co nejtvrdší sankce za užívání marihuany. Byl obecně rozšířen názor, že za každým zločinem je marihuana. Stejné odezvy přicházeli i ze zahraničí. Turecko a Egypt žádaly Ligu národů o asistenci v boji proti marihuaně. V roce 1937 schválila americká vláda Zákon o marihuaně. Od té doby byla marihuana zakázána.
V 60. letech se Amerika zařadila mezi národy s nejvyšší spotřebou drog.

Británie:
Velká Británie byla dlouhodobě ovlivněna americkou mladou kulturou. V západním Londýně mladí černoši kouřili marihuanu. Policie a zbytek bílé společnosti tehdy skoro ještě ani nevěděli, že existují nějaké drogy. V 50. letech, kdy platil zákaz, konopí do Británie tajně přiváželi migranti, námořníci. Konzumenty byli již i bílí džezmeni ovlivnění Amerikou a beatnici.
Vzestup drogy nastal v roce 1960. Začalo se více dovážet a dováželo se i konopí. To začalo pronikat i do škol a vysokoškolských kolejí. Od roku 1968 bylo již kouření marihuany a hašiše velice populární, vzrostl počet spotřebitelů a také obchod. Dováželo se například z Afghánistánu a Libanonu. Bohužel vzrostla také kriminalita.
Na konci 20. století dovolilo ministerstvo pěstovat netoxické konopí na zkušebních parcelách. Diskuse na téma legalizace, která na nějakou dobu utichla, byla znovu obnovena a jednalo se o zmírnění zákonů. Přesto ale tvrdí: „Prohibice konopí působí protispolečensky na velkou spoustu mladých lidí přesně v okamžiku, kdy si uvědomují sebe jako občany. Jsou trestáni zákonem, o kterém všeobecně věří, že je nespravedlivý. Jejich respekt k zákonu je tím do budoucna podkopán.“

Holandsko:
Od té doby co byla adoptována politika tolerance a zastaveno trestní stíhání proti kuřákům marihuany a hašiše a zavedení rehabilitačních programů pro konzumenty tvrdých drog, Holandsko zaznamenalo významný pokles ve spotřebě marihuany a asi 33% snížení počtu konzumentů heroinu. Částečná legalizace marihuany v Holandsku je tedy celkem úspěšná.

Prosazení zákona v Africe:
Nejpřísnější trest prosazovaný v mnoha afrických kmenech – za hrdelní zločiny – bylo přinucení viníka kouřit obrovské množství marihuany nepřetržitě několik hodin v malé uzavřené chýši. Kouřil, dokud neupadl do bezvědomí. Během těchto několika hodin vykouřil ekvivalent zhruba dvouleté dávky intenzivního amerického kuřáka. Afričtí konzumenti říkají, že počet opakovaných trestných činů těmito marihuanou léčených viníků téměř neexistuje.

4.1.1 První zákony:
V roce 1868 se Egypt stal první „moderní“ zemí, která zakázala užívání cannabisu. V roce 19911 začala Jižní Afrika zakazovat marihuanu z důvodu potlačení černochů. (Nicméně dovolovala černým dělníkům, aby kouřili marihuanu, protože byli produktivnější.) Jižní Afrika pak společně s Egyptem vedla mezinárodní tažení aby byl cannabis zakázán celosvětově. Tyto státy pak postupně ovlivňovaly i zákonodárce jiných států.
4.2 Česká marihuanová scéna

Užívání drog v Čechách není nic nového. V dřívější době souviselo užívání drog s náboženskými rituály. Toto rituální poslání pozbylo svého významu. Existují doklady z 15. a 16. století z celé Evropy o přípravách čarodějných mastí a nápojů. V 17. století se i v Čechách začaly užívat omamné látky s cílem dosáhnout psychických i fyzických požitků. Ve 20. století se začalo přetvářet přírodní konopí i na jiné výrobky, například hašišový olej, hašišové bonbony atd.. Ve srovnání se světem byli čeští uživatelé v druhé polovině 19. století odkázáni na domácí produkty vlastní výroby nebo na únik z průmyslu a zdravotnické sítě. V této době bylo konopí jednou z nejoblíbenějších drog v Čechách.
Posledních dvacet let je celkem vyrovnané zastoupení jednotlivých drog u toxikomanů ve světě. Oproti tomu je v České republice jednou z nejvíce užívaných drog marihuana. Je to zřejmě pro její snadnější dostupnost, cenu a jistě také proto, že je to lehká droga. Podle výsledků mého dotazníku má s marihuanou zkušenost více než 70% dnešní mladé generace v České republice a téměř 50% kouří marihuanu alespoň příležitostně. Tito uživatelé jsou především chlapci. I v České republice se rozvíjí pěstování a import marihuany, ale také se rozvíjí zájem o experimentování s různými látkami, včetně tvrdších drog mezi mládeží. V posledních letech se rozšířilo také užívání drogy zvané Extáze. Je oblíbená především mezi mladými lidmi na tanečních party.
Mezi rizikovou populaci v ČR nejčastěji experimentující s ilegálními drogami patří mládež ve věku 13 až 17 let. Nejčastěji užívanou drogou jsou produkty konopí, především marihuana, ale i hašiš. Jsou však lidé zejména mladiství, kteří tuto drogu pouze otestovali.

4.2.1 Zákony a ustanovení v České republice spojené s marihuanou
Základní právní normy, které upravují drogovou problematiku, jsou:
· Trestní zákon (140/1969 Sb.)
· Přestupkový zákon (200/1990 Sb.)
· Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (37/1987 Sb.)
· Závazný pokyn policejního prezidenta č. 12/1999, který se upravuje postup příslušníků Policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií
· Příloha č. 1 k Závaznému pokynu policejního prezidenta č. 12/1999 – sazebník pokut za nález drogy s obsahem THC.

4.2.2 Novela, legalizace a dekriminalizace marihuany
Od 1. ledna 1999 se situace upravující trestně právní podmínky pro kohokoli, kdo přichází do styku s drogou, změnila zásadním způsobem. Novela trestního a přestupkového zákona přinesla především nově zakotvenou trestnost držení drog i pro vlastní potřebu v nově vloženém § 187a Trestního zákona. Tato úprava přináší novou podstatu, a to přechovávání drog bez ohledu na to, zda je droga pro vlastní potřebu uživatele nebo pro někoho jiného. Množství určující hranici mezi přestupkem a trestným činem je definováno jako „větší než malé množství“. V případě malého množství se tedy jedná o přestupek, což je administrativní delikt, o kterém nerozhoduje soud, ale správní orgán a může za něj uložit pouze pokutu. Dále viz. příloha č. 1 a 4.
Přínos této novely je diskutabilní. Konzumace drog se naopak ještě zvýšila. Špatným formulováním zákona došlo také k desítkám nespravedlivým a celkem zbytečným obviněním především mladých lidí. Naproti tomu společnost, zejména policie, složky státní správy a další, začíná hledat cesty, jak co nejrozumněji řešit situace, pro které mnoho politiků nevytváří vhodné zákony ve prospěch lidí.
Téměř v celé Evropě již dochází k přehodnocení užívání konopí. Čeští drogoví specialisté se navzdory politice v ČR shodli na tom, že marihuana je již součástí české společnosti a nemá smysl z ní vytvářet problém. Jsou tu i podstatnější objekty, které vyžadují svá řešení. Publicista a obhájce lehkých drog (marihuany) Jiří. X. Doležal řekl: „Nejméně problémů s marihuanou ve společnosti je tehdy, když není zakázána, ale ani se nedostane do koloběhu volného trhu. Jsem pro to, aby bylo zcela legální pěstovat pro vlastní potřebu se zdaněním každé kytky a legální kouření trávy na určených místech“. Oproti tomu odborník na drogovou závislost MUDr. Jiří Presl z nadace Drop in řekl: „Já se přimlouvám za dekriminalizaci. Marihuana by tedy zůstala zařazena jako droga s příslušným rozlišením od tzv. tvrdých drog v zákoně, což dnes neexistuje. Prodej konopí by byl zakázán, ale jeho konzumace by nebyla trestná“.


4.3 Vztah dnešní generace k marihuaně

Mnoho lidí, spíše ze starší generace, zná marihuanu z období 60. let. V této době se šířila především mezi mládeží „HIPPIES“. V této době se mladá generace scházela někde venku v přírodě, na koncertech atd., kde byla společně kouřena marihuana. V některých případech však bylo užíváno i jiných tvrdší drog. I v této době se marihuana nevyhnula kritice, především od starší generace. Kuřáci marihuany byli odsuzování a považováni za bohémy.

4.3.1 Postoj dnešní generace k marihuaně
I v dnešní době je marihuana a její kouření velice rozšířené. Sestavila jsem vlastní dotazník, který jsem předkládala studentům středních škol, učilišť, gymnázií a i mladým lidem, kteří již pracují. Tento dotazník vyplnilo 150 lidí. Po jeho vyhodnocení jsem došla k závěru, že téměř 70% mladých lidí alespoň jednou marihuanu vyzkoušelo. Mnoho z nich ale kouří marihuanu často nebo alespoň příležitostně. Nejvíce takovýchto uživatelů je ve věku od osmnácti let. Mladší lidé s touto drogou spíše ještě experimentují, ale mnoho z nich se nebrání i častějšímu užívání a ani experimentování s tvrdšími drogami. Více než 30% mladé generace má zkušenosti i s tvrdými drogami. Podle vyhodnocení dotazníku jsou však experimentátory či příležitostními uživateli tvrdých drog spíše muži. Nejvíce užívanými tvrdými drogami mezi mladou českou generací jsou EXTÁZE, PERVITIN a LYSOHLÁVKY, dále pak TRIP a LSD. Dále byly v dotazníku zmíněny i DURMAN, TOLUEN, KOKAIN, HEROIN a některé léky. V jednom dotazníku byla i odpověď jednoho muže, že tvrdou drogu ještě nikdy nezkusil, ale chtěl by.

Na otázku „Považujete marihuanu za nebezpečnou?“ byly odpovědi celkem vyrovnané. Někteří svůj názor i odůvodnili. V některých případech však byly odpovědi formulovány tak, že z nich nebylo celkem jasné, jaký je tedy respondentův názor. Téměř polovina lidí považuje marihuanu za nebezpečnou. Jejich odpovědi byly například: „přechází se z ní na tvrdé drogy; je to přece jen návyková látka; ovlivňuje mysl a mozek“. Odpovědi a argumenty lidí, kteří si myslí, že marihuana není nebezpečná byly například: „je méně nebezpečná než alkohol i cigarety; je i užitečná; způsobuje dobrou náladu a uvolnění; má i léčebné účinky“. Několik lidí uvedlo i to, že konzumace marihuany v malém množství není vůbec škodlivá, ale „nesmí se to přehánět“. Bylo i pár lhostejných odpovědí, jako například „je to každého věc“ nebo „mě se to netýká a ani mě to nezajímá“.
Při vyhodnocování otázky, zda souhlasí s legalizací marihuany, byly odpovědi opět téměř vyrovnané. Výjimkou byly pouze odpovědi sedmnáctiletých dívek, které ve většině případů s legalizací nesouhlasily. Naopak u mužů, kterým je více než devatenáct let, převládal názor, který se přikláněl spíše k legalizaci. Několik mladých lidí také odpovědělo, že souhlasí s legalizací marihuany pro léčebné účely.

Postoj dnešní generace k marihuaně je velice otevřený. Mládeži jsou poskytovány bližší informace již na základní škole. Je mnoho seminářů, kde se lidé mohou dovědět informace o drogách. Člověk se sám rozhodne zda bude užívat marihuanu (i jiné drogy) nebo ne.
Jak vyplývá i z dotazníku, v dnešní době je mezi mladou generací již celkem málo lidí, kteří alespoň jednou za život nezkusili marihuanu. Je velké množství lidí, kteří jsou častými uživateli a také lidé, kteří jsou příležitostními kuřáky. Podle mnou zjištěných výsledků je v dnešní době kouření marihuany běžnou a velice rozšířenou věcí.
Dále viz. DOTAZNÍK.

4.3.2 Dotazník
Dotazník, kterým jsem se dotazovala, byl dobrovolný a anonymní. Uvádělo se pouze pohlaví a věk. Dotazovaní byli mladí lidé ve věku od 15 do 26 let, kteří jsou žáky gymnázií, středních škol, učilišť i pracující mladí lidé. Nejvíce dotazovaných je však ve věku 16 až 19 let.
Otázky, které byly pokládány v dotazníku:
1. Máte zkušenosti s marihuanou?
Pokud ji „užíváte“, uveďte jak často.
2. Máte zkušenosti i s jinými drogami?
Pokud ano, uveďte o jaké drogy jde. (Popř. jak často je užíváte.)
3. Považujete marihuanu za nebezpečnou? Proč ANO/NE?
4. Souhlasíte s legalizací marihuany?
5. Co pro Vás znamená nebo „symbolizuje“ marihuana?
Bližší vyhodnocení první otázky:
Šestnáctiletí chlapci: 48% nikdy nezkusilo marihuanu.
12% zkusilo marihuanu jen jednou
5% kouří marihuanu příležitostně
35% kouří marihuanu celkem často
Sedmnáctiletí chlapci: 35% nikdy nezkusilo marihuanu
12% má jen drobné zkušenosti s marihuanou
6% marihuanu kouří pouze příležitostně
47% užívá marihuanu častěji či pravidelně
Osmnáctiletí a devatenáctiletí: 25% nikdy nezkusilo marihuanu
6% má pár zkušeností s marihuanou
69% je častým kuřákem marihuany
Muži ve věku 20 – 26 let: 6% nemá zkušenost s marihuanou
7% se setkalo s marihuanou pouze párkrát
18% si občas zakouří marihuanu
68% kouří marihuanu intenzivně
Šestnáctileté dívky: 33% nikdy nepřišlo do styku s marihuanou
33% zkusilo marihuanu jednou
21% kouří marihuanu příležitostně
13% kouří marihuanu často
Sedmnáctileté dívky: 34% nemá žádnou zkušenost s marihuanou
50% má pouze jednu zkušenost s marihuanou
12% občasně kouří marihuanu
4% kouří marihuanu častěji
Dívky ve věku 18 a 19 let: 50% nemá zkušenost s marihuanou
34% přišlo do styku s marihuanou pouze jednou
16% kouří marihuanu častěji
Dívky ve věku 20 – 25 let: 49% nikdy nezkusilo marihuanu
34% zkusilo marihuanu pouze jednou
17% kouří marihuanu příležitostně



Bližší vyhodnocení druhé otázky:
Šestnáctiletí a sedmnáctiletí chlapci: téměř 65% nikdy nezkusilo žádnou tvrdou drogu
Osmnáctiletí a devatenáctiletí: asi 40% také nikdy nezkusilo tvrdé drogy
Situace je jiná u mužů starších dvaceti let. Více než 60% má alespoň jednu zkušenost
s tvrdší drogou.
Dívky ve věku patnáct až sedmnáct let: 15% má nějakou zkušenost s tvrdým drogami
Dívky starší osmnácti let: více než 90% těchto dívek nemá zkušenost s tvrdou drogou.

4.3.3 Marihuana jako symbol nezávislosti
Pro mnoho lidí představuje marihuana symbol svobody a nezávislosti. V ČR je postaven zákon tak, že zakazuje držení marihuany, avšak připouští její kouření. Symbolizuje tedy marihuana a její užívání něco svobodného a nezávislého? „Zakázané ovoce chutná nejlépe“. I tato věta se objevila v mém dotazníku, kde jsem se také dotazovala „co pro Vás symbolizuje marihuana“. Z mnohých odpovědí vyplynul názor, že člověk je svobodný a nezávislí a nikdo mu tedy nemůže zakazovat kouření marihuany. A právě v tomto vidí nezávislost a svobodu marihuany. Takto odpovídali především uživatelé marihuany.
V dnešní době je svoboda a nezávislost také v tom, že se o marihuaně, a celkově o drogách, více mluví a dochází i k úpravám zákonů. I přístup státních orgánů se v posledních letech zmírnil, protože uplatňování zákonů spojených s marihuanou nevedlo, podle mého názoru, k ničemu jinému, než že byli zcela zbytečně trestáni mladiství.
Svoboda a nezávislost může pro kuřáky znamenat i stav po užití marihuany. Mnoho lidí říká, že několik desítek minut po požití marihuany se cítí volní, svobodní, odpoutaní a uvolnění.
S pojmem nezávislost souvisí také spojení marihuany s tvrdými drogami. Velké procento lidí je toho názoru, že uživatelé marihuany přecházejí později na tvrdší drogy. Je ovšem jen na uživateli, zda vyzkouší, či propadne tvrdým drogám. Ale v žádném případě to není pravidlem. Všichni mají svou volbu a existuje mnoho lidí, kteří tvrdí, že by nikdy nezkusili tvrdé drogy.
Co dále symbolizuje marihuana? Uživatelům marihuany se pod touto otázkou vybaví především „dobrý pocit a dobrá nálada, spokojenost, uklidnění, povznesení, odpoutání, lepší pohled na svět, komunikativnost, legrace, prohloubení vnímání a citlivosti, pestrost v životě, přátelství a láska, svoboda a volnost, tradice, svatá a pěkná rostlina“. Pro odpůrce marihuany představuje tato rostlina především „drogu, ponížení a ubohost, smrt, ohrožení a nebezpečí, odpor, symbol tvrďáků, krok dál k tvrdším drogám, machrovinu“. Všechny tyto citované odpovědi opět vyplývají z dotazníku.
Pro některé lidi marihuana nesymbolizuje vůbec nic, je jim lhostejná nebo ji pokládají prostě za běžnou věc.
Myslím si, že v dnešní době je marihuana celkem běžnou věcí, zejména mezi mladou generací. Jak prokázal i dotazník, je mnoho lidí kteří vyzkoušeli marihuanu, stále ji běžně užívají a pokládají to za normální věc dnešní doby.

4.3.4 Marihuanová kultura
Lidé nejsou jediní tvorové, kteří požívají drogu. Dr. Siegel zaznamenal několik pozorování zvířat, která se záměrně intoxikují.
Konopí a marihuana jsou součástí našeho kulturního a fyziologického života. Jsou součástí mnoha kultur. Pověsti o konopí a marihuaně a jejich konzumaci jsou podstatnými aspekty mnoha významných náboženství a vyznání.
Například:
ŠINTOISMUS (Japonsko) – marihuana byla používána pro stvrzování manželských párů, vyhánění zlých duchů a věřilo se, vytváří smích, radost a štěstí v manželství.

HINDUISMUS (Indie) – Bůh Šiva prý „přinesl konopí z Himalájí lidem pro radost a osvícení“. Kněží cestovali po celé Indii a celém světě a nabízeli ke společnému kouření „Chillum“ (dýmky naplněné marihuanou).

BUDHISMUS (Tibet, Indie, Čína) – již před našim letopočtem bylo konopí užíváno k zahajování různých obřadů. Mystické zkušenosti byly a stále jsou běžné v mnoha čínských budhistických sektách. Někteří Tibeťané, Budhisté a Lámové považují i dnes konopí za nejposvátnější rostlinu. Mnoho budhistických tradicí, písemností a tvrzení naznačují, že Budha nepoužíval a nejedl nic jiného než konopí a jeho semena.

ZOROASTRIANÉ (mudrcové z Persie) - toto náboženství bylo údajně založeno zcela na konopné rostlině. Byla jejich hlavní náboženskou svátostí, jejich nejdůležitější medicínou. Konopí bylo také hlavním zdrojem světelného a topného oleje.
ESSENI (starověký Izrael) - používali konopí pro léčivé účely, stejně jako Theraputové z Egypta.

SUFISTÉ ISLÁMU – muslimští mystičtí kněží učili, používali a velebili konopí pro Božské zjevení, pochopení a jednotnost s Aláhem.

Některé KOPTICKÉ křesťanské sekty (Egypt, Etiopie) věřili, že sladká i tajná kadidla v Bibli jsou konopí.

BANTUOVÉ (Afrika) měli tzv. Dagga kulty, ve kterých používání konopí bylo omezeno na vládnoucí vrstvy. Pygmejové, Žulové a Hottentoti považovali marihuanu za nenahraditelnou medicínu (na křeče, dnu a epilepsii) a za náboženskou svátost.

RASTAFARLOVÉ jsou soudobá náboženská sekta, která používá marihuanu jako svátost ke komunikaci se svým Bohem.

I v dnešní době mnoho lidí považuje marihuanu za určitou svátost a její kouření za určitý rituál. Tvoří jisté kasty a obývají společné prostory a někdy i celé vesnice, kde žijí všichni jako jedna rodina. Vaří pokrmy z marihuany, vykonávají kuřácké i jiné marihuanové obřady a sami si vyrábí oblečení z konopí.

V minulosti se vyráběly látky, oblečení a různé dekorace z konopí. Dnes jsou obdobné výrobky součástí celé marihuanové kultury. Existuje již mnoho výrobků, na kterých je namalován, natištěn, našit nebo jinak vyobrazen nějaký symbol marihuany. Nejčastěji je to list, ale také celá rostlina, nápis „MARIHUANA“ nebo obrázek cigarety marihuany. Jsou to například různé přívěsky, náramky, krabičky, tabatěrky, zapalovače, obrázky a mnoho dalších věcí.



Na přelomu 20. a 21. století je tento motiv velice populární. Je i mnoho lidí, kterým se líbí nebo ho sami mají někde vyobrazen a přitom ani neví, co to je za rostlinu a jaký má význam.
Někteří lidé vyznávají tuto kulturu proto, že se tím odlišují od ostatních. Mnoho mladých lidí má takovýto vztah k marihuaně a konopí z důvodu odlišení se od starší generace. Je to způsob života, který ne každý člověk obdivuje nebo toleruje.

Koncem osmdesátých let vědci objevili konopí bez omamného THC a od té doby dobývá tato rostlina opět téměř celý svět. Průmyslové využití konopí je proto dnes již globálním fenoménem. V Číně, Kanadě, Chile, Austrálii a v Jižní Africe jsou tyto zelené rostliny zpracovávány do tisíců produktů. Každým rokem roste v Evropě plocha osetá konopím. Ze zemí Evropské unie je Rakousko zemí, která má největší osetou plochu konopím. Následuje Německo, Nizozemí, Velká Británie a Španělsko. Celkem krátkou dobu se konopí pěstuje i v Itálii a Dánsku. V zemích bývalého Sovětského bloku (na Ukrajině, v Polsku, Maďarsku, v Kazachstánu atd.) se konopí pěstuje na tisících hektarů. Ve strojním zpracování konopí má dnes vedoucí pozici Čína, Polsko, Rumunsko a Maďarsko. Dodavateli ručně tkaných látek jsou Thajsko, Nepál, Indie a Laos.

4.3.5 Marihuana a média
V posledních letech se v médiích čím dál tím častěji objevují diskusní pořady na téma „drogy“ nebo „marihuana“. Je vedená „válka“ mezi odpůrci a propagátory marihuany a její legalizace. Hlavními zastánci marihuany jsou například novinář, často píšící o problematice týkající se marihuany, Jiří X.Doležal; dále konopný ombudsman Marek Jehlička; nejvyšší státní drogový úředník Josef Radimecký a drogový expert MUDr. Tomáš Zábranský. Na straně odpůrců vystupuje mnoho politiků, zejména ze strany KDU-ČSL.




5. Závěr

Již v historii bylo konopí velice používanou surovinou. Rozšířilo se do mnoha oblastí. Značné využití bylo zaznamenáno zejména v průmyslu, lékařství, ale i v běžném životě. Celá řada kultur a náboženství využívala především kvetoucí část této rostliny - marihuanu k různým rituálům. V dnešní době je toto využívání ve většině zemí velice omezeno. Je diskutabilní, zda by měla být marihuana legalizována či naopak. Tímto problémem se již dlouho zabývá vláda ČR. Marihuana je droga a nemělo by se tedy její užívání nijak podporovat. Ale například alkohol je často považován za ještě nebezpečnější látku a přesto je povolen. Pro mnoho lidí však možná právě toto omezení znamená něco zvláštního a právě proto považují marihuanu za určitý symbol.
Cílem této práce bylo seznámení veřejnosti s problematikou marihuany a přispět k rozšíření objektivního názoru na ní. Problematika týkající se legalizace a dekriminalizace marihuany v České republice je však stále ještě projednávána vládou ČR a uvedené informace, se mohou, ale i nemusí změnit.
Zabývala jsem se také postojem dnešní mladé generace k marihuaně. Za pomoci vlastního dotazníku jsem měla možnost porovnávat zkušenosti mladých dívek a chlapců s marihuanou, ale i s jinými drogami a také jejich vztah k marihuaně a názory na její legalizaci. Odpovědi uváděné v dotazníku jsou téměř vyrovnané. Přesto mírně převažuje názor, který souhlasí s legalizací marihuany. Další z názorů prezentuje marihuanu jako minimálně nebezpečnou drogu. Zároveň je důležité poznání, že u části mladé generace marihuana symbolizuje svobodu a nezávislost. Dotazník zároveň potvrdil, že s marihuanou má zkušenost drtivá většina mladé generace.
Osobně jsem se při zpracování daného tématu dověděla mnoho nových a zajímavých informací a doufám, že stejně přínosná bude i pro její čtenáře.

Příloha č. 1


Přestupkový zákon

§ 30
Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo činnost, při by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové
látky, než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol,
c) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek
než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
d) umožňuje neoprávněně užívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti
let, nejde-li o čin přísněji trestný,
e) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoli ví, že bude vykoná-
vat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek
f) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psycho-
tropní látku



Příloha č. 2


Trestní zákon

Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů
§ 187
1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak
jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo
jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
2) Odnětím svobody na dva až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna jako člen organizované skupiny, nebo ve větším
rozsahu, nebo
d) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let.
3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci jedna značný prospěch,
d) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo
g) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osobám nebo smrt,
b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo
e) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech



§ 187a
1) Kdo bez dovolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším
než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci jedna ve větším rozsahu.

§ 188
1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě
omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku
nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
5) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna ve větším rozsahu,
c) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo
f) získá-li takovým činem značný prospěch.

§ 188a
Šíření toxikomanie
1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívá takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna vůči osobě mladší než osmnáct let.






Příloha č. 3

Povolené množství držení některých omamných a psychotropních látek


Hmotnost malého množství (g) Maximálnímu množství zpravidla odpovídá:
Heroin maximálně 0,3 10 dávek (distribuován v tzv. psaníčkách o hmotnosti 100 mg, koncentrace 30% - obsah účinné látky od 8 do 30 mg)
Kokain maximálně 0,5 10 dávek (distribuován v psaníčkách s obsahem asi 50 mg účinné látky
Amfetamin a metamfetamin maximálně 0,5 10 dávek (v psaníčkách s obsahem asi 50 mg účinné látky
Extáze (MDMA) maximálně 1,0 10 dávek (zpravidla distribuováno v tabletách s obsahem asi 100 mg účinné látky)
LSD maximálně 0,0005 10 dávek (zpravidla distribuováno ve formě tzv. tripů s obsahem asi 50 mg účinné látky)
Marihuana (THC) maximálně 0,3 20 cigaret – jointů (při váze jointu cca 1 gram a při koncentraci 1,5% v sušině)





Příloha č. 4


Sazebník pokut za nález drogy s obsahem THC látky


MLADISTVÍ
Množství v gramech Sankce v Kč
Poprvé Opakovaně
do 0,1od 0,11 do 0,2od 0,21 do 0,3 napomenutí až 500,-napomenutí až 1 000,-napomenutí až 1 500,- 500,- až 2 000,-1 000,- až 2 000,-1 500,- až 2 000,-

NAD 18 LET
Množství v gramech Sankce v Kč
Poprvé Opakovaně
do 0,1od 0,11 do 0,2od 0,21 do 0,3 napomenutí až 5 000,-napomenutí až 7 500,-napomenutí až 10 000,- 5 000,- až 15 000,- 7 500,- až 15 000,-10 000,- až 15 000,-



Příloha č. 5


Seznam protidrogových center ve východních Čechách

Havlíčkův Brod - Kontaktní a informační centrum
Hradec Králové - K-centrum Relax (Okružní 699; 049/5515907)
Hradec Králové - o.s. Salinger (Šimkovi sady E34; 049/5853354)
Náchod - O. S. Dokořán - KC Archa (Čechova 342)
Olomouc - K-centrum Podané ruce
Olomouc - P-centrum Sananim
Olomouc - Centrum krizové intervence
Svitavy - KROK-krizové centrum pro děti a mládež
Žďár nad Sázavou - ALTER EGO
Žďár nad Sázavou - Klub Spektrum-centrum prevence



Příloha č. 6


Ceník některých drog v ČR

Hašiš .............. 200 - 300 Kč/g
Pervitin .......... 800 - 1 000 Kč/g
Heroin ........... 600 - 1 000 Kč/g
Kokain .......... 2 000 - 2 500 Kč/g
LSD (trip) ..... 200 Kč
Extáze ........... 300 - 500 Kč
Hašiš ............ 250 - 350 Kč/g

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3641