Předmět  filosofie a význam  pro člověka
-z řec. filein=milovat + sofia=moudrost     láska k moudrosti
  filosofem se poprvé nazval Pythágoras – ze skromnosti se nechtěl nazvat „sofos“ – moudrým
-filosofie = univerzální nauka o celku všeho jsoucího, o bytí světa a existenci člověka, o jeho poznávání
  pravdy a mravním jednání
-zdroj fil.: údiv, zklamání, strach, obavy z něčeho
-u otázek není zpětně ověřitelná jejich pravdivost
-filosofie začíná otázkami, které vyvstávají, když dobře známý svět náhle ztratí svou samozřejmost 
  a stane se problémem
-pro filosofii je příznačné, že si klade otázky , které jsou nezbytnou součástí lidského života, přestože
  nepřinášejí jednoznačné odpovědi na jednotlivé praktické problémy; otázky si lidé kladli, kladou 
  a budou klást, i když víme, že konečnou odpověď nikdo nenajde; filosofie je nezbytné podněcování
  k účasti na hledání smyslu života, které činí člověka člověkem
-nejdříve: pansofie = vševěda ( zahrnovala veškeré obory lidského vědění, z nichž se později
                                                 osamostatnily jednotlivé speciální vědy )
Z á k l a d n í   o b o r y   f i l o s o f i e
1) Ontologie (onto=bytí) – nauka o bytí jednotlivých jsoucen (věcí: jsou věčné, z čeho jsou, jejich smysl..)
2) Kosmologie (kosmo=svět) – nauka, která se zabývá světem: z čeho je, jak vznikl, jak se vyvíjí
                                             - materialisté  x  idealisté
3) Gnoseologie (gnose=poznání) – problematika poznávání: jak člověk poznává, je poznání konečné
                                                      nebo nekonečné....
                        Jak člověk poznává       rozumem -   racionalismus
                                                            smysly  -    senzualismus 
                                                            zkušenostmi -   empirismus       racionální
                                                                                                              senzuální
                       Naivní materialismus = člověk věří, že věci jsou skutečně takové, jak se jeví
                       Skepticismus = člověk pochybuje o tom, že poznání je možné
                       Agnosticismus = člověk vůbec nevěří, že poznání je možné
4) Antropologie = věda o člověku, jeho prožitcích, vývoji...
5) Etika (éthos=obyčej, mrav) – nauka o morálce, mravnosti, spravedlnosti
                                              - zakladatel: Aristoteles  - Etika Nikomachova, Etika Eudemova
6) Estetika = nauka o krásnu; jaký význam má krása v životě člověka
7) Logika = nauka, která se zabývá myšlenkovými postupy, vyvozováním tvrzení na základě principů,
                   smysluplnosti
                - zakladatel: Aristoteles – Organon (Nástroj)
8) Axiologie (axie=hodnota) – nauka, která se zabývá hodnotami, srovnává ideály se skutečností,
                                               co má  hodnotu, žebříčky hodnot...
Vztah filosofie a náboženství
Náboženstí: začátek=mýtus (založené na víře v nadpřirozené bytosti nebo síly, které všechno řídí)
    mytologie – náboženský pohled na svět
-postupem doby názory spíše filosoické, na základě racionalismu x náboženství má svou stálou pozici
Filosofie + náboženství:
    Řeší otázky a problémy (vznik světa, poznávání...)
x  Jiný způsob řešení problémů a odpovídání na otázky:
           Náboženství odpovídá pomocí víry, iracionálně.
           Filosofie se snaží všechny jevy vysvětlit na základě rozumového poznání, racionálně.
1) Náboženství a filosofie jsou dva naprosto samostatné obory.
    -nemají nic společného,jsou oba zaměřeny na své vlastní pravdy a problémy atd.
2) Náboženství a filosofie jsou dvě oblasti, které se zabývají stejnými otázkami, ale je mezi nimi rozpor.
    -Ludwig Feuerbach: „Bůh je projekcí lidské vzájemné lásky mimo svět“      Bůh je od člověka vzdálený
                                 - náboženství zavrhává, spíše radí obrátit se k blízkému člověku
    -Karl Marx: „Náboženství je opium lidu.“
    -Martin Luther: „Věda je děvkou ďábla.“
                           - hájí náboženství a jeho výklad světa
3) Náboženství a filosofie tvoří jednotu.
    -sv. Augustýn: „Věřím, abych porozuměl.“
                          -Bůh dal rozum-  rozumem lze poznávat jen díky tomu, že je od Boha
4) Náboženství a filosofie jsou dva samostatné obory, které se vzájemně doplňují.
    -sv. Tomáš Akvinský: „Vztah náboženství, víry, filosofie a vědy je jako střecha domu a jeho základy.“
                                     - člověk poznává rozumem, ale nemůže jím vyřešit všechny problémy-    Bůh 
                                       mu je dá pomocí víry - zjevení
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5655