Otčenášek, Jan - Romeo, Julie a tma

Romeo Julie a tma - Jan Otčenášek

Děj knihy se odehrává za druhé světové války, zřejmě v Praze. Vypráví o hrůzách fašismu a lásce dvou mladých lidí.
Začala bych citací Shakespeara:

Leč budu vyhnán! Co mi platna moudrost,
když nedovede Julii udělat,
vévodův ortel zrušit, přenést město?
Čert vezmi moudrost! Neříkej nic!

Jako prvního hrdinu poznáváme Pavla, plavovlasého studenta, který zrovna dokončuje zkoušku dospělosti. Má o mnoho starší rodiče, než ostatní spolužáci. Matka je chorá a táta( Jak ho Pavel nazývá) je krejčí. Po ukončení maturitních písemek jde náhodou místo do kina do parku. Kde nalezne uplakané dívku, která si tiskne svůj kufřík k tělu. Po chvílích rozpaků na obou stranách se dozví, že dívka je židovského původu, jmenuje se Ester. Její rodiče jsou v Terezíně a ona se měla dnes ráno dostavit k transportu do Terezína. Už tři měsíce od nich nedostala dopis. S rodiči žila blízko Prahy, otec byl lékař. ( viz. ukázka str. 24) Dlouho si spolu povídají, ona neví, co má teď dělat. Pavel se během chvíle rozhodne a Ester ukryje ve svém studentském pokojíku, vedle otcovi krejčovny v pavlačovém domě, ne daleko od domu, kde s rodiči bydlí. Začne jí do pokojíku nosit jídlo, knihy, navštěvuje ji. Za krátkou dobu se sblíží. Ester obdivuje např. Pavlovu znalost hvězd a ona ho uchvátila celá, taková jaká je.

Žila tam v klidu od všech hrůz fašismu. „Daleko“ od poprav, cedulí nových popravených. Ale přes to jí tam také nebylo nejlépe. V malém okénku, které pokojík mělo se nesměla ukázat, než rozsvítila musela zatemnit a mnoho dalších omezení. A než Pavel přišel snažila se vždy dát do pořádku. Jen spolu zažívali štěstí, kterého v té době bylo málo.

Mezi tím se, ale Pavlovi rodiče nesměli nic dozvědět. Potajmu bral doma jídlo,… Když se doma zdržel déle, hned se otec ptal co se děje, kde se večer toulá. Jednoho dne byl spáchán atentát na Heinricha. Těsně poté začalo ještě přísnější zatýkání, popravování, domovní prohlídky, vypravovaly se spěšné transporty židů. Za poskytnutí úkrytu atentátníkům nebo neregistrované osoby byla smrt provinilce a celého zbytku jeho rodiny. Ester už začala být nervózní z dlouhého ukrývání. Plánovali společnou budoucnost, ve svých snech běhali po rozkvetlých loukách.

V domě, kde se ukrývala bohužel bydlel kolaborant Rejsek, všichni to o něm věděli. Do všeho strkal nos. Přišel si nechat do krejčovny ušít oblek. Měl divné řeči, jako obvykle. Naštěstí brzy odešel. Potom se Pavlův otec od svého zaměstnance dozvěděl, že Pavel v pokojíku ukrývá dívku. Ten večer, když odcházel Pavel za Ester, otec stál v předsíni, dal mu balíček jídla a je vylekaně opakoval: „Hlavně se to nesmí dozvědět maminka, víš, že je nemocná.“ Potom Pavel odešel. Ten večer mu Ester řekla, že by s ním chtěla mít dítě. Vyspali se spolu. Pavel, tento den později než jindy odešel domů. V noci ho probudili rány z děla, kulomet. Zděsil se a chtěl hned utíkat za ní, ale domácí, který měl klíče od vrat domu ho nepustil ven.

Než se rozednívalo, zastavilo před pavlačovým domem fašistické auto. Rejsek začal lítat a křičel: „ Tady to máte, všichni jste o tom věděli, teď nás všechny popraví, já nechci umřít!“ Lidé nevěděli o čem mluví. Mluvil o Ester, začal se dobývat do pokojíku. Ester stála uprostřed pokoje, odhodlaná, že tohle je konec. N a poslední chvíli utekla spojovacími dveřmi do krejčovny. Kde ji zaměstnanec, který o ní věděl schoval pod látky a Rejska vyhnal. Ale Ester zazmatkovala, utekla z domu. Stihla zaběhnout za roh domu, proběhla průchodem, ale to už ji zpozorovali vojáci. Už viděla park, viděla rodný domek, zahrádku, tátu s mámou. Padla do trávy. Když ji jeden z vojáků otočil, udiveně řekl, že to je židovka.

Nikde není psáno, že ji zastřelili, ale je to tak. Prostě si to musíte domyslet. Kniha upoutá, vtáhne Vás do naděje dvou mladých lidí, ale je smutná. Celá druhá světová válka je smutná.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5712