Vývoj české prózy ve 2. pol. 19.st. - projevy realismu u nás

Znaky realismu
objektivismus = autor stojí nad dílem a pouze ho co nejobjektivněji popisuje – nikdy není hrdinou !
analýza skutečnosti – oslabuje se tím sevřený děj románu
typizace = hrdina je obyčejný, průměrný, typický pro danou skupinu lidí; prostředí je typické
vývoj hrdiny – vliv prostředí, ve kterém žije
témata – převažují současná, běžná
„kritický realismus“ – kritika špatné, zkažené společnosti a jejích nedostatků

a) konvenční próza
Ignát Herrmann (1854-1935)
- ve své době velmi čtený
- hl. hrdinové jsou ze střední vrstvy
Otec Kondelík a ženich Vejvara – komedie o námluvách nesmělého mladíka (zfilmováno)
U snědeného krámu – zfilmováno

František Herites
- prozaik; přítel Julia Zeyera
Vodňanské vzpomínky

b) historická próza
Sofie Podlipská
- romány věnované osudům žen

Josef Svátek
Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze – román z období po Bílé hoře
Sedláci u Chlumce

Václav Beneš Třebízský (1849-1884)
- témata: období husitství, selské vzpoury za Josefa II., rok 1848
- žánr: povídky
Bludné duše – román

Alois Jirásek (1851-1930)
- vrchol české historické prózy 19. stol.
- žil v Hronově, česko – německá studia, filosofie, profesor v Litomyšli
- měl velice rád divadlo (psal i divadelní hry) → “Jiráskův Hronov” = každoroční přehlídka amatérských divadelních souborů
- jazyk v románech se snažil přizpůsobit lidem, aby byly čtivé
a) husitská tematika
- velice rozsáhlé romány
Mezi proudy – třídílný román z období před husitskými válkami
Proti všem – trilogie o období husitských válek v letech 1419-1420
- rodiny zemanů z Hvozdna
Bratrstvo -románová trilogie (umělecky nejucelenější) ze slovenského prostředí
- vyniká Mária – krásná zrádkyně
b) téma Národního obrození (-celkem 2 romány a 1 kratší dílo)
Filosofická historie – kratší próza z prostředí studentů v Litomyšli
F. L. Věk – rozsáhlé pětidílné dílo – bylo zfilmováno
- podle skutečné historické postavy – obrozenec Františka Vladislava Heka, Václav Thám, V. M. Kramerius
- počátky národního obrození, divadla, básnictví a vědy
U nás – 20.-50. léta 19. st. v Hronově
- původně dílo nemělo mít ústřední postavu, ale nakonec vyniká postava osvíceného faráře
- významné lyrické pasáže
c) téma pobělohorské doby
- velké množství románů, ale už méně rozsáhlých
Skály, Skaláci, Psohlavci – náměty selských povstání a různých bouří v různých českých oblastech
- chodové mají ve znaku hlavu psa
- Kozina X Lomikar
Temno – o něco rozsáhlejší než ty 3 ↑
- odtud pochází označení pobělohorské doby jako “doby temna”
- Koniáš, myslivec Machovec s rodinou
- doba svatořečení Jana Nepomuckého
d) díla pro mládež
Staré pověsti české
Z Čech až na konec světa – navazuje na renesanční cestopisy
e) divadelní hry
I – historické: Jan Hus
Jan Žižka
Jan Roháč
II – český venkov: Vojnarka – o vztazích na venkově
Lucerna – dramatická báchorka = divadelní hra pojatá jako pohádka
f) Jiráskův přínos
- nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký obraz českých dějin
- význam pro upevnění vlastenectví
- tvůrce realistického historického románu – důkladné studium hist. pramenů, snaha o objektivitu
- kolektivní hrdina – postavy vyjadřují názory širší společnosti
- Jiráskův jazyk – prostý, srozumitelný, použití historismů a archaismů

Zikmund Winter (1846-1912)
- z pražské měšťanské rodiny
- gymnázium → studium dějepisu (fil. Fak.) → učitel na gymnáziu, práce v archivu
- vynikající psycholog – studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba, ...
- mistr krátkých historických (historická realistická novela) a humoristických próz
a) odborné spisy
- hl. z období 17. a 18. stol.
- vědecká, ale velmi čtivá díla
b) historická beletrie
- nenapsal toho tolik jako Jirásek; řada kratších útvarů (novely, povídky)
Nezbedný bakalář – děj se odehrává v Rakovníku v 15. stol.
Rozina sebranec – novela
Mistr Kampanus – z doby Pobělohorské
- mistr Jan Kampanus Vodňanský = český vědec, básník a rektor KU; očitý svědek stavovského povstání

c) vesnický román a povídka
Karel Václav Rais (1859-1926)
- zpočátku psal vlastenecké verše a satirickou lyriku, později knihy pro mládež a teprve potom vesnické téma
Výminkáři – smutná (až tragická) pohádková kniha
- vztahy mezi starými lidmi a jejich dětmi
Horské kořeny, Potměchuť, Rodiče a děti – stejné téma jako u Výminkářů
Kalibův zločin – tragický román o muži, kterého dvě ženy přivedly až k zločinu
- až naturalistický obraz mravního rozkladu
Pantáta Bezoušek – ideální obraz venkovského sedláka, který si všechny získá svou dobrou povahou
Zapadlí vlastenci – idealizace venkovských vlastenců v Podkrkonoší (Pozdětín) při Nár. Obr.
Západ – románová kronika; psychologický popis sklonku života faráře Kalouska
O ztraceném ševci – román psaný za 1. sv. války
- hl. hr.: chudý švec, kt. se brání germanizaci, ale nakonec stejně podlehne

Antal Stašek (1843-1931)
- vl. jm. Antonín Zeman = otec Ivana Olbrachta
Blouznivci našich hor – román o životě podkrkonošského lidu zasaženého duchařstvím
O ševci Matoušovi a jeho přátelích – román odehrávající se v r. 1848 a v 50. letech 18. stol.
- hl. hr.: Matouš Štěpánek
V temných vírech – rozsáhlý román o sociálním a národním útlaku dělníků německými továrníky

Teréza Nováková (1853-1912)
- dějištěm jejích románů byl východočeský venkov
- sledovala před. myšlenkový vývoj společnosti
- zpočátku národopisné studie a drobnější prózy s reformní tendencí (práva žen)
Maloměstský román – beletristické vylíčení životních osudů Havlíčkovy (K.H. Bor.) dcery Zdeňky
Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Na Librově gruntě – monografické romány
Drašar – mon. román o knězi, který si sliboval hodně od revoluce v r. 1848, ale byl zklamán
Děti čistého živého – o náboženské sektě ve 2. pol. 19. stol.

Karel Klostermann (1848-1923)
- z německé rodiny → začínal německými povídkami, pak přešel k češtině
Ze světa lesních samot, Skláři – život šumavských dřevorubců, sklářů, volařů a pytláků
Mlhy na blatech – jihočeská selská kronika
Suplent – román o překážkách moderního učitele

Josef Holeček (1853-1929)
- dostal se jako válečný dopisovatel na Balkán → zamiloval si srbskou a bulharskou epiku → překlady
Sokolovič – epos o srbském odrodilci
Naši – 10-dílná románová kronika o vývoji českého lidu ve 2.pol. 19. stol.
- obraz jihočeské vesnice - dokumentární význam (je to dovedeno do detailů)
- hl. postavy: Kojan, Králenec, Skoba, kníže Egon, ...
Pero - “román – paměti”
- obsahuje výstižné charakteristiky autorových současníků

Jan Herben (1857-1936)
- zakladatel a dlouhodobý redaktor realistického časopisu Čas
- patřil do blízkého okruhu Masaryka
Do třetího a čtvrtého pokolení – románová kronika o rodině Hrabců
- přípravou bylo důkladné studium venkovského lidu na Slovácku

Jindřich Šimon Baar (1869-1925)
- katolický kněz, stoupenec reformního hnutí
Jan Cimbura – autobiografický román o katolickém knězi – opak Holečkova Kojana”
Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy – historická trilogie o Chodsku ve 40. letech 19. stol.

František Xaver Šalda (1860-1943)
- neobyčejně plodný autor; manžel Růženy Svobodové
Básně I, Básně II, ... - přírodní lyrika
Rozkvět – šestidílná románová kronika o 3 generacích venkovského rodu
Řeka – čtyřdílný román
Na boušínské samotě, Čekanky, Poslední muž – veselohry

d) vědecký realismus
- spjat hl. s 80. léty
- nové časopisy. Atheneum
Čas – v čele s Janem Herbenem
- odmítal Lumírovce; umění mělo být spjato se společností, s realitou
- 1890 – vzniká Česká akademie věd
- 1886 – znovu vypuká spor o rukopisy

- J. Gebauer uveřejnil v Atheneu článek, ve kterém otevřeně prohlásil rukopisy za podvrh
- 2 názorové tábory – podvrh: mladá generace
- pravost: stará konzervativní generace (spojovali to s politikou)

Jaroslav Goll
- historický rozbor rukopisů

Jaroslav Vlček
– literární a jazykový rozbor rukopisů
- literární historik
Dějiny české literatury

Tomáš Garique Masaryk
- filosof a sociolog
Česká otázka, Jan Hus, Karel Havlíček, ... - studie

Jan Gebauer
- jazykovědec
Historická mluvnice
Staročeský slovník

Otakar Hostinský
- estetik, literární teoretik
O realismu uměleckém - studie

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6694